Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Silná trojka

Dnes je pro mnohé děti den vysvědčení a pro církev památka sv. Jana Bosca, kněze. Opět je to také jeden z těch dní, kdy mohu vydat nějaké svědectví o tom, jak působí Bůh. 

Měli jsme dnes, jakožto každou středu, výuku náboženství v Potštátě. A musím říci, nejen proto, že je dnes čas hodnocení pololetí, že jsem se každou středu do náboženství těšil.

Sice zde s o. Radomírem neučíme mnoho dětí z celé devítileté školy - když se to zprůměruje, tak nevychází ani jedno dítě na 1 ročník a děti zde máme rozděleny úplně jiným způsobem, než je to běžné - skupina holek a mladší a starší kluci (tak by to bylo podle přihlášek) přičemž na mě připadá silná trojka - mladší kluci Lukáš z 1. třídy, jediný prvňák, kterého v našich farnostech učíme, Filip z 2. třídy a Kuba, bratr Lukáše z 5. třídy.

Tento článek řadím do skupiny Antiochia, protože byla v Potštátě a protože nebýt letošní Antiochie tam, asi bychom neměli žádné děti v náboženství a přišli o velmi cenné kontakty se školou.

Ono se tak zdá, že učíme málo dětí, ale jak říká latinské přísloví, které napíšu raději česky - tři tvoří skupinu (tre faciunt kolegium) a mohu dopnit, že je to kolegium velice zábavné a přínosné i na hodiny náboženství.

Pro mě osobně je mnohem cennější, když se děti na to těší. Ono s tím názvem silná trojka to začal o. Radomír, jehož pozornosti neuniklo, že kluci očekávají našeho příjezdu a už jsou tak natěšeni, že musím hned začít, zatímco o. Radek jde v poklidu na oběd. A zábava jede v biblických mezích od začátku až do konce a mám co dělat, abych se na oběd také někdy dostal.

Mám naštěstí štěstí časového rámce, že kluci taky musí někdy obědvat a ještě mají po nábožku, tedy jen dva z nich nějaký kroužek - každý jiný a v trochu jinou dobu - Kuba ho málem nestíhá, když se zabavíme strašně moc. Tak to je ten důvod každotýdenního těšení. Dnes však tento časový rámec nevědomky (tedy já jsem to nevěděl) nebyl.

Ta druhá věc je, že když už ve škole učíme náboženství a ještě tam chodíme na oběd, tak neunikneme pozornosti dalších dětí a mnohé z nich si s námi při obědě povídají - i o náboženských věcech, jiní třeba na chodbách nebo v šatně nebo zázračně to s některými stihnu ještě před tím, než se přesuneme do kuchyňky na náboženství.

Třeba dnes jsem potkal Honzu z 6. třídy, který před našima očima cosi zametal na chodbě. Měl to zřejmě za odměnu, tak jsem mu pogratuloval k výborné práci.

A tak to už pak není jenom ta silná trojka, ale je to třeba dvacet dětí, což je v potštátském případě čtvrtina školy a ještě někdy stihnem rodiče, kuchaře, učitele či paní ředitelku a někdy, v mém případě však velmi vyjímečně, i mateřskou školu s dětmi i učitelkami a ještě jsem zapomněl na uklízečky a samozřejmě v neposlední řadě paní vychovatelku se školní družinou. Takže ve škole je výborná příležitost pastorace.

A dnes ta příležitost byla ještě bohatší. Bylo vysvědčení. Některá děcka s radostí ukazovala, hlavně samé jedničky - ty vypadají výborně. Děti měly radost i z jedničky z náboženství, kterou jsem jim mile rád udělil prostřednictvím pana faráře.

Paní učitelka třídní mě požádala o autogram, tak jsem jej také do třídnice rád poskytl. Jiné děti se trochu bály i třeba jít domů kvůli (hodně) špatným známkám. Mohl jsem je trochu povzbudit a snažil jsem se o to, protože byly sdílní a chtěly se svěřit. Nebyly to moje děti z náboženství, ty podle mých informací prospívají a některé dokonce s vyznamenáním.

A když už je to o silné trojce, kterým jsem dnes také musel napsat do třídnice (výkazu práce v nepovinném předmětu) obsah našich hodin náboženstvím, tak také dnes bylo náboženství mimořádně hezké.

Bavili jsme se o strachu ve chvíli, kdy Ježíš říká učedníkům: "To jsem já, nebojte se!" Pravda, dnes jsme nestihli dojít k tomuto biblickému příběhu, k němuž se vrátím chtě nechtě příští týden, ale probrali jsme ho opravdu dokonale.

Jelikož oni byli sdílní, byl jsem sdílný i já a pověděl jsem jim popravdě, jaké jsem míval vysvědčení v jejich letech (ale sem to psát nebudu). Pak jsme začali téma půlminutou ticha. To samo bylo docela zážitkem, neboť zorganizovat při živosti dnešních dětí ticho, je velice náročné.

Následně jsem rozdal papíry a všichni jsme se dali do malování nějakého strašidelného obrázku. A ač polovinu osazenstva malování normálně nebaví, tak toto je doslova chytlo a výtvory bych vám přál vidět a skrz toto jsem trochu víc kluky poznal. Všechny obrázky byly vynikající a každý jiný - samozřejmě i ten můj, který jsem si nechal na zítra do Partutovic, abych to nemusel zase malovat.

Hodina tím neskončila. Pak jsme si vyzkoušeli názornou hru, abych viděl, jak jsou na tom kluci s důvěrou a docela se jim podařila. Když jsem však tu hru otočil, kluky to pobavilo ještě víc, protože já, chudák katecheta, jsem ten úkol, co jsem jim dal já a oni ho splnili prostě sám nedal i taky proto, že na strach přece nemůžu být sám.

Velká škoda, že mě ta hra nenapadla v Drahotuších. Tam jsme to probrali s děckama trochu jinak, ale podobně zážitkově. O. Radomír si vyzkoušel po hodině mojí žačku spěchající na autobus a ona si to taky pamatovala, takže takového silného tématu se nemusíme bát. Vydrží v nás dlouho a víme, o koho se máme opřít, když máme strach.

No a protože bylo to vysvědčení, tak dnes odpadly všechny kroužky a díky tomu jsem mohl vzít i kluky na faru a ještě jsme si mohli trochu pohrát.

A bylo nám společně dobře...

 

Zobrazeno 871×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio