Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Novoroční předsevzetí

Pomalu už si přestáváme přát požehnaný nový rok, když už je skoro měsíc po začátku. Osobně v přáních k vánocům, velikonocům či novému roku bývám většinou ten druhý, který si vzpomene, že se má ze zdvořilosti přát. Na nový rok se většinou dává nějaké předsevzetí. Ani tomuto zvyku já neholduji a to ani v tom, co se týče postní doby. Nějaké to předsevzetí většinou vytáhnu až "z křížkem po funuse."

Vyjímkou se stalo mé novoroční předsevzetí pro tento rok a proto schválně píši, ještě, než skončí tento měsíc, že s pomocí Boží se mi ho podařilo vyplnit. A to právě proto, že jsem do tohoto předsevzetí pozval Boha.

A mimochodem, když jsem si to předsevzetí dal, tak i kupodivu v novoročních přáních jsem ze začátku roku často já první projevil iniciativu přát, ač to asi s tím nemusí nutně souviset. 

Víte, začal jsem v modlitbě pociťovat i takový pocit bezmocnosti, prázdnoty. Vím, že Bůh je se mnou, ale v tom, co všechno je přede mnou, mě naplňoval a dosud i trochu naplňuje určitý strach, protože není toho přede mnou zrovna málo a v některých oblastech pomalu začínám pociťovat dno.

Uvědomil jsem si tedy tím víc, že potřebuji více Boha, protože On je tím největším nábojem a Maria největší přímluvkyní. A s tímto vědomím jsem si dal předsevzetí, že se tento rok budu denně modlit růženec, alespoň 5 desátků.

Dnes je 30. a jsem rád, že první měsíc (doufám, že i zítra to tak dopadne) dopadl s tímto předsevzetím dobře. A díky tomu, že někdy to bylo na sílu či jsem se to pomodlil jen formálně, si taky uvědomuji, že to není úplně mojí zásluhou a že stále chci v předsevzetí vytrvat a více se zdokonalovat v této modlitbě.

Také díky vyplnění tohoto předsevzetí pociťuji mnohou inspiraci v každém dni a v mnohých krocích. Také si všímám i toho, že když na mě jde nějaké pokušení, častěji mu stačím říci ne, tak, jak to učím děti v náboženství, že zlému se musí vždycky odpovídat ne! A když se dívám na Marii, často si vzpomenu na FIAT!

Zobrazeno 271×

Komentáře

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Tak, Bohu díky, dnes jsem se pomodlil poctivě všechny desátky růžence + živý růženec také jako poděkování za uznání dalšího kolokvia z Dogmatického semináře.

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio