Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Letošní ekumenická setkání v obrázcích

...ne příliš kvalitních, protože nejsem dobrý fotograf a můj průměrný přístroj je v poruše a můj mobil je podprůměrný a ruce třasavé, tak jsem se pokusil alespoň trochu to upravit v počítači a použít téměř nepoužitelné. Omlouvám se tedy za nekvalitní obraz, ale klidně se podívejte a pročtěte si skrovné komentáře:https://www.signaly.cz/fotky/69702

Každopádně by z toho mělo být vidět, že se setkáváme rádi nejen duchovní mezi sebou, ale také naši věřící.

Můžete se podívat na krásné fotky z loňska od spolubratří evangelíků: http://www.ccehranice.estranky.cz/fotoalbum/2017/ekumenicke-bohosluzby/

http://www.ccehranice.estranky.cz/fotoalbum/2017/nabozenstvi---krizova-cesta-v-drahotusich/

http://www.ccehranice.estranky.cz/fotoalbum/2017/ekumena-v-kasarnach-a-kaple-sv.-barbory/

http://www.ccehranice.estranky.cz/fotoalbum/2017/modlitba-se-zpevy-z-taize/

http://www.ccehranice.estranky.cz/fotoalbum/2017/ekumenicka-bohosluzba-v-drahotusich/

http://www.ccehranice.estranky.cz/fotoalbum/2017/modlitba-za-nas-narod---kaple-sv.-barbory/

Rok teprve začal a už jsme měli mnoho příležitostí ke společnému setkání.

První přípravné bylo na faře v Drahotuších, kde jsme si rozdělili, co kdo měl na starosti, kde, kdy a na jaké téma kázat.

První ekumenická bohoslužba byla tradičně dříve, než začal týden modliteb za jednotu křesťanů a to u bratří evangelíků, kde kázal Jaroslav Křivánek z Církve československé husitské. Bylo to jediné setkání, kde jsme se setkali všichni, kteří se setkáváme při ekumenických snídaních. Už jsem tušil, že s mnohými se setkám hned další dva dny po sobě jdoucí, protože...

1. Pán života a smrti si k sobě povolal paní Přerovskou, která nás opět spojila hned druhý den po první ekumenické bohoslužbě, když ji vyprovázeli z jejího kostela, z husitského sboru v Drahotuších. Ten den byl ještě jeden pohřeb u nás u katolíků a zároveň první kolo prezidentských voleb, což vlastně také spojuje naše setkávání. Paní Přerovská byla původně katolička a teprve s manželem chodila do husitského kostela a tam zůstala po celý život věrná, protože také bratři husité potřebují pomoci - a proto měla na pohřbu i hodně katolíků a byla pohřbena skoro podle římských obřadů. V neděli pak ještě za ni byla bohoslužba s večeří Páně, jedna z mála bohoslužeb, která v Drahotuších teď bývá. 

2. Naše farní společenství převážně z Drahotuš pořádalo hned v sobotu společenský večer, na který jsme též aktivně pozvali při první ekumenické bohoslužbě a mnozí na to aktivně slyšeli a přišli. Ten večer byl moc hezký a též nás spojila modlitba, kterou se ten společenský večer začíná.

Další ekumenická bohoslužba byla v pátek 19.1. v Církvi bratrské v Hranicích. V církvi bratrské kázala po prvé Pavlína Lukášová (příště to vypadá, že bude u nás a už teď se na to moc těším) a kázala o našem těle, které má být chrámem Ducha svatého. Ono kázání mělo velmi velkou odezvu, že o. Radomír si vyžádal jeho kopii, nicméně nemám svolení ho zveřejnit.

O. Radomír při každé pastorační radě, které se byly od 1.1. v Drahotších přes 16.1. v Partutovicích a nakonec i 21.1. v Potštátě vyzýval k aktivní účasti na těchto bohoslužbách a také při všech ohláškách, které byly jakožto i ve farním časopise Infolisty a všude jinde, takže tato setkání nabývají celoděkanátního rozměru o to více, že v Drahotuších nás přišel podpořit sám pan děkan.

I já, když jsem dostal tu čest, připravit ekumenickou bohoslužbu u nás, jsem se zapojil do ekumeny četnými výzvami všem našim duchovním, aby v případě nemožné účasti se naučili skvělého daru některých svatých - bilokaci, tedy být v jednom čase na více místech. Tuto vlastnost prý měl i můj patron, sv. Vojtěch. Možná se o to pokoušeli, ale naučit se tomuto za 4 dny, když se to zatím v aktuálním čase nemáme od koho učit ani my, to byl požadavek nadlidský. Ale přislíbili, že alespoň duchovně budou s námi.

Abych nezapomněl, také církev geograficky vzdálená nás obdařila pastoračními listy k volbám, které ovšem, bohužel, nejsou pro rozumného člověka k přečtení https://vvrh.signaly.cz/1801/dopis-od-jasnych-heretiku, tak jsem se rozhodl na ně také vzpomenout v modlitbách, jakožto ovšem i na všechny ostatní, se kterými se i z těchto důvodů nemůžmeme setkat, protože, kdybychom se měli setkat alespoň po jednom z každého vyznání na světě, potřebovali bychom největší kostel světa - baziliku sv. Petra v Římě.

A "vrchol" byl uprostřed týdne u nás v Drahotuších, kde jsme rozjímali nad rodinou a církví. Dokonale nás provedl tímto rozjímáním kazatel Ladislav Melkus, jemuž předcházel o. Petr, který všechny uvedl do pozornosti zpívaným evangeliem. Bylo to také proto, že letos tyto bohoslužby pro nás připravili křesťané z Karibiku a vyzvali nás k větší úctě k Písmu svatému, které se stalo symbolem letošních bohoslužeb. Krom toho, ještě měly být řetězy, ale ty jsme odsunuli do pozadí. Nicméně nad otroctvím tím Karibským i dnešním jsme též rozjímali při každé bohoslužbě. Ano, provázel to zvláštní paradox: kolonizátoři je zotročovali a oni se opřeli o Písmo, ve kterém nalezli svobodu. Dnes jsou jiné formy otroctví!

Tak tolik krátké povídání, určitě chcete rozjímat, tak tedy rozjímejte...

ekumenická bohoslužba 21.1.2018 Drahotuše - aktual..doc

A ještě abychom nezapomněli: Letos nám týden modliteb za jednotu křesťanů trošku oslazují prezidetské volby, které svým způsobem rozdělují národ na dva tábory. Vrcholem týdne tedy bude až po týdnu, kdy se náš národ sjednotí na jednom prezidentovi a k tomu jistě bude čtvrteční prezidentská debata, kterou si nenechám ujít.

 

Zobrazeno 869×

Komentáře

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Ještě jsem se byl podívat do farního kostela v Zubří - včera. Evangelický farář měl úžasné kázání. Začínalo pohřebně, protože šlo o vzkříšení dvanáctileté dívky, ale byla tam zmíněna i žena, která 12 let trpěla krvácením. 12 let radosti a konec nebo 12 let trápení a konec. To jsem si nikdy nesrovnával.

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio