Dnes jsem si tak uvědomil, že k dobré evangelizaci může přispívat i pravidelnost.
V dřevěném kostelíku v Lipné bývala mše sv. jen na sv. Jana Křtitele a byla poutní a pak, když přišel nějaký místní pohřeb. Brzy jsme tam začali dělat o dušičkách také pobožnost na hřbitově, pak jsme to rozšířili ještě o vánoční a velikonoční bohoslužbu. Velikonoční bohoslužba ve všední den se neudržela, velikonoční pondělí přece jen chtěli mít ve farním kostele v Potštátě.
Dušičky drží standardně jen místní, když moc přichází 10. O Vánocích se nás zprvu scházelo 4-6 i s panem farářem či kaplanem.
Dokonce, když jsem tam měl tříkrálovou sbírku a sousedi si stěžovali, že v kostele nic nebývá, musel jsem je přesvědčovat, že už několik let je tam pravidelně bohoslužba i o vánocích. Nechtěli mi to tenkrát věřit, přestože jsem za tu dobu ani jednou nevynechal.
A teď poslední 3 roky se účast blíží účasti na poutní mši - tedy zatím je to asi polovina, kolem 50 (na pouti bývá i přes 100 lidí, což je skoro víc, než obyvatel obce). Přicházejí z Drahotuš, Potštátu či Partutovic a blízkého okolí a byla i velmi pěkná vánoční výzdoba i atmosféra.
Jistá výhoda je i to, že farnosti, které mají stejného pana faráře, také mají k sobě blíž - i třeba přes farní zpravodaj, naše Infolisty, kde pozvánka zněla takto:
"Vánoční bohoslužba v kostele v Lipné bude ve čtvrtek ve 14:00 „na Mláďátka“. Pouť do této krásné vesničky nám neuškodí a čím víc nás bude, tím bude v kapli tepleji."
Tak je jistě dobře, že z místa, kde je málo lidí udělat malé poutní místo.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.