Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Zakázaná mandarinka

Inu, děti mám rád a zvláště ty, kteří mi chodí do náboženství. Jestli se něco náboženského dozví, to nezaručuji. Po mě je většinou má pan farář k přípravě na první svaté přijímání a občas se stane, že nedají dohromady kříž. Ale v poslední době si nemohu na milé děti z našich krásných farností stěžovat, protože každé z nich je krásné jinak a tak se nějak snažím tvořit náboženství, jak to jde.

Když už tak někdy kreativně učím, učím se také já sám a to je na tom to kouzelné. Někdy z toho vznikne krásné rozjímání a uvědomím si to, co mě třeba ještě nikdy pořádně nedošlo, až při té které hodině či při její přípravě.

Letos v Drahotuších mám taky tu čest tvořit společenství hodiny náboženství s třemi sourozenci, kteří nemají pana faráře, ale svého kazatele CB a nedělní školu spolu s našimi vzornými živými katolickými dětmi. A naráz je ta hodina právě jimi trochu jiná.

Pravda, jsem trochu opatrnější a látku o svatých jsem vynechal, protože jsem měl v říjnu dovolenou a přišli jsme o 1 cennou hodinu (tedy pouze v Drahotuších - v Potštátě mě zastoupil o. Radomír a v Partutovicích jsme se domluvili na náhradních hodinách, avšak Drahotuše je poloměsto a tady to není tak jednoduché). Když jsme měli probírat anděle strážné, tak jsem to vzal jen tak okrajově, abych spíše zdůraznil podstatu, že jsme Božím obrazem. 

Ta jinakost hodiny je dána také tím, že Dušan, Dominik a Simča se na náboženství těší a jsou v obraze již z nedělní školy a tak to na mě klade jistou náročnost a zároveň v našich katolických dětech vzbuzuje větší pozornost a zájem, takže se ptají velmi podnětně a kupodivu se nad jejich otázkami moc nepotím. 

Kdo stvořil Boha jsme si krásně pověděli v kapitolce o stvoření, dokonce se ode mě jednoduše mohli dozvědět, kdože to napsal Bibli nebo zda existovali Adam a Eva nebo jak víme, že jsme nebyli stvořeni z opice. Ale myslím, že s těmito otázkami si musí poradit každý katecheta, který učí nejmladší žáky. Jsou skutečně skvělí.

Jo, žáčky, ty mám rád. Ale co nemám rád, to jsou metodiky a pracovní listy. Často jsou nepoužitelné (pardon, někdy je to moc silné slovo, jindy bych volil ještě ostřejší, prostě max. se jimi dá trochu inspirovat, ale často nevystihují potřeby konkrétního náboženského vyučování). A tak se někdy stává, že si to musím prorozjímat a nějak to dětem přiblížit. 

Další téma na řadě tedy byl první hřích a taky jeho důsledky. Jak jim nechat zažít tento biblický příběh. Pomodlil jsem se a rozjímal. A pak mě to napadlo: Pořídím jednu mandarinku (to je ovoce, které je zdravé a dobře se dělí), pozvu si děti do kruhu a mandarinku dám doprostřed. Chytíme se za ruce. Teď tvoříme společenství, kterého je kruh znamením (jako Adam a Eva tvořili společenství s Bohem). Uprostřed je ta mandarinka. A teď se začnu dětí ptát, co musíme udělat, abychom si tu mandarinku mohli vzít. Velmi rychle přišli na to, že ju musí někdo zvednout. Tak ju zvedni. A co se to stalo? Kruh se rozpojil, společenství se přerušilo! Kdo za to může? Já jsem to dovolil, Simča to zvedla, ale Viky ji v tom mohla zabránit, kdyby ji nepustila ruku a ona by to pak nezvedla protože by se musela držet a nebyl by hřích. Hřích není jen záležitost jednoho. No a pak po hodině se mandarinka spravedlivě rozdělila a vlastní vyprávění příběhu bylo velmi dramatické a všichni si malovali do sešitu to, co bylo před tím mnou namalováno na tabuli. 

Jo, to, co jsem namaloval, prosím Vás, nejsou jablka ani mandarinky. To má být ovoce stromu poznání dobrého a zlého, aby bylo jasno.

Zobrazeno 784×

Komentáře

spitfire

Až chagallovsky magické...
Tasemnice v plamenech za přílivu (Tichý oceán)

Mistře, zapomněl jste tam dát signo.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

signo? To nemá cenu. Není to umělecké dílo a ihned po mě měl náboženství pan farář, tak jsem to ještě s pomocí Sabči stihl i smazat. Nutno říci, že děti to měly často hezčí, než já a domalovali si tam i Adama a Evu, které jsem tam nějak zapomněl nebo spíš nebyl čas.

spitfire

Tak či tak, pořídil jste fotodokumentaci. Jistě, škarohlíd by vám řekl, že strom uprostřed je jako pěst na oko, ale to chladné "slunce", se jen tak nevidí.

Zobrazit 3 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio