Příprava na pouť

Myslím, že je celkem vhodný čas, už méně, než týden do mé poutě, která má být také poděkováním Bohu, ale může mít ještě další cíle, mohu vzít něco k Panně Marii do Fatimy.

Když byl loni potštátský varhaník nemocný a navštěvoval jsem ho se sv. přijímáním, on často sledoval na TV LUX právě v tom čase (15:30 - po výuce náboženství v Potštátě)modlitbu růžence z Lurd, kde bude mířit naše cesta, která započne v den památky mého biřmovacího patrona v Brně přes hraniční přechod Rozvadov a někdy v pátek bychom měli být právě v Lurdech. Modlili jsme se tedy tu modlitbu společně. A když se teď chystám na pouť, napadlo mě si přeložit základní modlitby k růženci do jazyků zemí, kterými budeme projíždět a tak jsem trochu pobrouzdal po internetu a využil ne úplně spolehlivých služeb překladače k tomuto záměru (ale to jen v případě Portugalštiny, kterou se mluví ve Fatimě). A tak jsem si to přehledně uspořádal a budu se tím pomalu louskat. Tady to je: Modlitba růžencových modliteb.doc

Tato pouť bude poděkováním za mou maturitu, od které už uplynulo 20 let. Původní myšlenka byla a také zůstala poděkováním za zvládnutí bakalářského studia teologických nauk na CMTF. Byť toto ještě nemám za sebou, tak věřím, že s pomocí Boží dám dohromady i to studium, takže tento úmysl také vložím do této poutě.

Také tam vložím svou rodinu a ještě jedno výročí, které si připomínám 26. října (1994) a to vstup do Rodiny Neposkvrněné, že od toho dne je za mě ve Fatimě a od jisté doby také za mou maminku denně slavena mše sv. Tomuto také vděčím rodině Kohoutkové z Luhačovic, kde jsem po dobu svých knihkupeckých studií převážně bydlel.

V neposlední řadě budu myslet na ty, které opouštím, tedy farní rodinu Drahotuš, která se v mnohém musí znovu rodit, Partutovic, které znám ze své pastorační praxe asi nejvíc a vždy se za nimi těším a také Potštátu, kde byla letos Antiochia, která pomohla nastartovat v této farnosti nový školní rok a farnost jde dál s novými silami. A nezapomenu na samotnou Antiochii, u které jsem si při letošním jubileu 25 let uvědomil, že se mezi nimi cítím dobře.

A aby toho nebylo málo, myslím i na svou rodnou farnost a také na všechny, které jsem kdy potkal v nějakém společenství. Toto jsou úmysly mé poutě a jistě se najdou ještě další.

A k těm dalším věcem vyzvu drahotušské a okolní farníky, aby mi klidně přidali - za co se modlit, za co děkovat a v neposlední řadě co dovézt z pouti.

A dále si uvědomuji, že bych se měl mnohem vroucněji a s větší radostí modlit růženec. Už moc se těším na ovoce této pouti.