Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Jen s Boží pomocí, ale to není všechno...

Moje oblíbená rubrika úspěšnosti - neúspěšnosti mého studia zaznamenala další poznatek za posledních pár dní. Nebudu připomínat moje zápočty (zkoušky) za růženec, ale musím nutně říci, že to funguje, tak tentokrát jsem se to stihl modlit ještě před zkouškami a k tomu i mše sv.

Dá se říci poněkud alibisticky, že každá zkouška je pro mě duchovní obnovou v pravém slova smyslu a to jak před konáním zkoušky, kdy se učím, tak v den konání zkoušky, kdy se hlavně modlím, tak i po zkoušce, která je buď úspěšná nebo neúspěšná.

Jedna je poznatelná jistota, že bez Boží pomoci to nepude. Pak mám ještě druhou jistotu, že ač mi všichni přejí úspěch, vždy si musím a jsem vědom toho, že věc udělání zkoušky je věc nejistá a to, i když se modlím i řádně učím, protože se těžko lze naučit všemu, co udělání zkoušky požaduje, proto je třeba ke zkouce přicházet s velikou pokorou.

Jak z této rubriky známo, nejsem dobrý filosof a obě zkoušky, které jsem teď dělal byly právě filosofické. Ta první byla s řádnou přípravou téměř 10 dní předem a získal jsem dobrou zkušenost s trojím čtením (to asi jako trojí čtení, než se schválí nějaký zákon, který také ne vždy dobře dopadne). Při prvním čtení jsem mnoha věcem nerozuměl, při druhém jsem byl více v obraze a při třetím jsem cítil, že něco málo filosofického ve mě je, což pak potvrdil i vyučující při zkoušce, když mi po přečtení mých řádků (na které jsem spotřeboval všechny přichystané psací potřeby, slovy tři propisky a ještě si musel půjčit od vyučujícího, abych to vůbec mohl dopsat), řekl, že když mu řeknu trochu víc k poslední otázce, že dostanu C a nebudeme se trápit - to ze mě spadl velký kámen, protože jsem měl co říct a sic jsem všechno nechápal, bylo mi pomoženo a mohl jsem jít s veselím.

Ovšem toho dne, kdy byla ona vyšší zkouška v 5:00 jsem zjistil (vstával jsem kvůli tomu ve 3:45), že byla vypsána zkouška další, na kterou jsem měl max 3 dny učení, též filosofická a rozhodl jsem se pro odvážný krok tuto zkoušku podstoupit, abych už měl pokoj a byl za vodou. Učil jsem se poctivě ovšem celou látku naráz a bez znalosti otázek k tématu, což v podstatě byly kapitoly ve studijní opoře, ale přece jen možné zpracování otázek by bylo zajisté kratší a systematičtější, neboť bych i více porozuměl a hlavně bych stihl si to přečíst tolikrát, abych si byl jistější uměním. Ano byl jsem připraven, pocity byly stejné, modlit jsem se modlil, učit jsem se učil, na potkání každému jsem o zkoušce říkal tak, jak to bylo před tím,  ale výsledek splnil se nedostavil, nicméně a z toho mám aktuálně, protože to bylo dnes, obrovskou radost, protože jsem nesmírně vděčný i za to, že jsem to neudělal, ale byl jsem alespoň pochválen, že to, co jsem napsal bylo správně, sic jsem nenapsal jediné slovo k položené otázce, ale opovídal na jiné další, kde jsem si byl jist, že to prostě tak je, takže jsem vyučujícího nezklamal, ale z hlediska poctivosti jsem to také nemohl dostat. Ač jsem o ontologii uměl něco klovného říci, ač jsem se spolehl na všechno, přece jen s pokorou jsem přijal i to, že věc udělání zkoušky je věc nejistá - vyšel jsem z toho s radostí a se ctí a s tím, že příště to snad už půjde. Ale tím hlavním stejně nejsem já a to je dobře. 

Zobrazeno 880×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio