Zajímavé svědectví

Občas narazíme na nějaké svědectví, jak se kdo obrátil. Je to moc hezké, opravdu Boží milost. Můžeme evangelizovat, jak chceme, ale jedině Pán může obrátit každé lidské srdce a přitisknout na to své.

Některá svědectví jsou velmi výrazná. Našel jsem jedno (dnes na Signálech ve výběru blogů - zajímavá inspirace), které mě inspirovalo napsat tuto krátkou stať: https://maxmilianrex.signaly.cz/1704/obraceni-satanisty-ke-kristu-jezisi

Ano, Bohu díky, za to obrácení. Je jistě pravdivé a možné. Podobně svědčí i v jiných církvích, jak se kdo obrátil na tu, kterou církev a je to vždy dobré.

Myslím si však, že svědectví by měla být také naše reklama, ale ne taková, jaká je ta světská, která se podbízí, nýbrž taková, která ukazuje na Krista a jeho církev.

Moc dobře se mě četlo ono svědectví až do konce, kde bylo naprosto zbytečně (jde však o můj názor!) poznamenáno, že chodí na tridentské mše.

Ano, mši sv. v mimořádné formě římského ritu mám opravdu rád, ale nevidím jako vhodné, když se takto podbízí, jako by v řádné formě nebyla tatáž. Nestačilo by napsat: "navštěvuje katolické bohoslužby"?

Stále nechápu proč se dvojí možná forma mše římského obřadu staví proti sobě? Copak mše sv., jak ji slavíme, nevychází z římské tradice? Vždyť jde o římský obřad a vychází z římské tradice.

Jiný odkaz, který na Signálech nabídl jáhen Martin naprosto zbytečně a neužitečně vzbudil vlnu nevole a to jen proto, že se o tom neumíme bavit plodně a to dokonce ani ten, kdo diskusi rozpoutá. Bylo to nad tímto článkem: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=25471

Ano, možná chceme, aby se starý římský obřad zachoval ve své kráse. Ale myslím si, že tudy cesta nevede. Měli bychom být mnohem otevřenější a nabízet dobrým způsobem tak, aby to pro nás bylo jistým obohacením.

Podívejme se do jiných liturgických tradic spojených s apoštolským stolcem, na úctu, jakou mají k Nejsvětější oběti a zbytečně se nedohadují o maličkostech jestli postaru nebo po novu. Tvoří přece jednu církev.