Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Vstanu a půjdu k svému otci

Dneska to bude krátké a výmluvné. Nový rok jsem začal svatou zpovědí - výborný to začátek. A když jsem vstal z postele, stal se mi takový malý zázrak: napadla mě právě tato věta "Vstanu a půjdu k svému otci". A tak jsem ke svátosti smíření šel s velikou radostí a očekáváním místo se skleslostí nad svými hříchy. No, a to je, překvapivě, všechno.

Zobrazeno 1364×

Komentáře

sirius

Tu radost vám závidím. U mě vždycky utrpení předtím, při tom a nejvíc potom. A při každé další zpovědi to bylo horší a horší, takže ke zpovědi nechodím.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Já se velmi nerad přiznávám a tak zpověď je pro mě jedinečná, protože tady dělám vyjímku. Bůh ví všechno, i to, jak se stydím. A pak od cca r. 1998 mám stálého zpovědníka, který už mě zná a vede. Jít ke svaté zpovědi je veliká milost a tím větší v tomto milostivém roce. Největším utrpením pro mě je, když jdu ke zpovědi po delší době, neboť to je první ostuda, kterou musím přiznat, že jsem odkládal tuto velikou milost. Ale když jdu od takové zpovědi, je to pro mě veliká radost a vysvobození.

maxmilian

Vojto, dík za Tvé svědectví... Ano, v životě není nic krásnějšího, než s důvěrou vyznat své hříchy a přijmout Boží odpuštění... ;-)

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Díky, Tome. A to jsem ještě netušil, že dnes o tom bude při společenství katecheze a zároveň svatý Jan ve svém listě v tomto smyslu při mši svaté.

kacarovi3

Och,jak blaze je hříšníkovi,když se má z čeho zpovídat.Já se mohu vyznat jen z toho,co jsem mohl udělat a neudělal.Člověk to sám ani nevidí a nepozná.Myslí si,že žije bez hříchu.Mám to s tím svědomím těžké,nesnadno hledám své hříchy.Prosím Boha aby mé svědomí oživil.Rád chodím ke zpovědi,smiřuji se s Bohem,jen mít ten pádný důvod.Přece jen kvůli tomu nezačnu hřešit!Hřích je vědomé odmítnutí Boha.Když ho nadevše milujeme,nedokážeme jej odmítnout.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Pavle, člověk toho dokáže hodně a to dokonce denně odmítat Boha. Máš-li na paměti přikázání lásky, pak, když odmítneš pomoci bližnímu, když něco dobrého zaviněně zanedbáš, když na někoho žádostivě pohlížíš, když... A je to hned. Nemůžeme tvrdit, že denně neodmítáme Boha. Teď jen třeba vyřešit ve zpytování svědomí, zda lehce nebo těžce a dovoluje-li nám to církev, je dobře chodit ke zpovědi a upřímně se vyznat ze svých poklesků proti lásce. Neboj, máš se z čeho zpovídat a nevíš-li, použij spolehlivé zpovědní zrcadlo a poctivě si přiznej bez odmlouvání to, co se tě týká a pros Ducha Svatého, aby tě ve zpovědi vedl.

kacarovi3

Stále nedokáži dát Boha na to nejpřednější místo v životě.To se opravdu povede málo kterým.Vždy,co chci já a ty zbytky nechávám Bohu.Mám Ho v srdci po celý ten čas,tu lásku k Němu a přesto čas s Ním neupřednostnuji před ostatním.Je to boj na dlouhou dobu,to duchovní zrání...

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Učinit to, s tím měli problémy i všichni svatí kromě Panny Marie. Ale snažit se o to, to dělali všichni svatí v heroickém stupni. A jelikož jsme povoláni ke svatosti, musíme se snažit alespoň tolik, kolik je v našich silách a můžeme dosáhnout heroického stupně a pověsti svatosti.

Zobrazit 8 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio