Jak jsem prožíval růžencový měsíc v tomto roce

Předně je třeba říci, že jsem po celý měsíc, resp. již od 18.9. byl značně omezen na pohyb o berlích kvůli ruptuře lýtkového svalu, takže se mě otevřel čas na úplně jiné činnosti, než jsem běžně zvyklý a v bolestech (ne zrovna malých) a z prvních 14 dní i z nedostatku spánku jsem mohl více myslet na modlitbu a mohl ji i obětovat, protož jsem se v růžencovém měsíci rozhodl více soustředit na modlitbu růžence a modlil se "desátek navíc" či celý růženec i 1x celou růžencovou růži. Onen desátek či růženec mě pak provázel celý den, že se ho chci i musím pomodlit a příp. napsat i rozjímání, pokud tento desátek pod růžencovým obrázkem, které jsem maloval o loňském adventu, nebyl okomentovaný rozjímáním z předchozí doby.

A modlil jsem se tedy takto:

1. října: 1. desátek radostný

Rozjímáme ANO Panny Marie. Nebylo to jednoduché ano, ale bylo to jednoznačné ano. Bylo to ano se všemi důsledky, se vší odevzdaností do Boží Prozřetelnosti, která ví mnohem víc. Maria neví, ptá se na to, co potřebuje a odpovídá ano k tomu, co chce Bůh. A to vede ke svobodě. Toto ANO je přijetím Boží výzvy. I když je těžké říci Bohu Ano, je jediná cesta ke svobodě to udělat. A Bůh nás nenechá v tom samotné.

2. října: 2. desátek radostný

Mariino ANO je akční. Sotva se anděl zmínil o Alžbětě, Maria jde za ní, aby jí pomohla až k porodu dítěte. A když se setkají, je to opět akční: do pohybu se dává Jan, Alžběta Marii zdraví a Maria chválí Boha. Být veden Bohem je být neustále v akci, ne v nečinnosti, že nevím, co mám dělat.

3. října: 3. desátek radostný

Tento den farnost Drahotuše putovala pěšky na Sv. Hostýn.

Také pastýři po tom, co se dozvěděli od anděla, zanechali všeho a šli se za Ježíškem podívat. Tři králové zanechali všeho a putovali dlouhou cestu, aby se mohli poklonit Králi. Svět se dává do pohybu ke chvále Boží. Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle. Mesiáš zde není jen pro těch pár lidí, kteří šli za ním, ale pro celý svět, který Jej bude následovat, který půjde za Kristem. K tomu putujeme, aby se radostná zvěst o spáse dostala všem lidem.

4. října: 4. desátek radostný

Nedělní čtení nás vedla k problematice rodiny (27. neděle v mezidobí B).

Také toto 4. radostné tajemství nás vede ke vzoru všech rodin. Maria s Josefem ukazují svou zbožnost vůči Zákonu a přinášejí Ježíše do chrámu. Obětují hrdličku či holoubě, tak jak to mělo být a ve vší upřímnosti a děkování Bohu. Kéž by všechny rodiny byly tak zbožné a radostně konaly to, co jim ukládá církev jako matka.

5. října: bylo pondělí a rozhodl jsem se modlit celý radostný růženec.

6. října: 5. desátek radostný

Kde jinde najít Ježíše, než v chrámě? Tento desátek jsem se modlil před chvílí pěkně z tepla kanceláře před počítačem. Kupodivu i zde lze Ježíše nalézt. Ale je třeba hledat správné prostředky a cíle. Dokonce se může stát, že Ježíše nenajdu v chrámě, protože ho nechci hledat, protože tam nechci zrovna sám být, ale jsem tam, že musím. Maria s Josefem chtěli Ježíše najít, šli dlouhou cestu zpět tam, kde jej naposled spatřili a měli otevřené oči a když ho nalezli, vydechli si. My pro Ježíše musíme mít otevřené srdce, jedině tak ho najdeme. A mít otevřené srdce pro Krista znamená vyhledávat každou příležitost k dobrému a každou možnost svědčit o Ježíši, abychom stůj co stůj zachránili aspoň některé.

7. října: Modlil jsem se růženec běžným způsobem, tj. 5 desátků, které jsem slíbil a desátky živého růžence. Jako "desátek navíc" jsem se rozhodl pomodlit a prožít celou denní modlitbu církve z památky Panny Marie Růžencové.

8. října: Byl čtvrtek, rozhodl jsem se modlit celý růženec světla.

9. října: 1. desátek růžence světla

Napadlo mě slovo evangelizace. Zdá se, že jsem si spletl tajemství, ale Jan přece hlásal pokání, připravoval cestu Pánu, také evangelizoval. A neříkal žádné levné poučky, ale pěkně zhurta. Skoro by si člověk řekl, jak tak mohl přilákat lidi, když jim nadával do plemen zmijí a podobně. Každému říkal pravdu. A když se ptali na něj samotného, říká, že je hlas volajícího na poušti. A když před něj předstupuje sám Ježíš, o němž dříve říká, že bude On bude křtít Duchem svatým a ohněm, zdráhá se ho pokřtít na odpuštění hříchů. Pokorně však připouští, aby Spasitel přijal ten křest za nás nehodné. A tak evangelizace je o radostné zprávě, ale hlavně o Pravdě, kterou je Kristus.

10. října: 2. desátek růžence světla

S mnoha tajemstvími růžence mám zážitek i přímé osobní návštěvy toho místa. V Káně Galilejské, když jsme tam byli, obnovovali manželé své sliby. A tak se můžeme zahledět na posvátnost manželství, zvláště v době, kdy probíhá synoda o rodině, kdy celosvětově prožíváme krizi rodiny. Zde mají problém přímo na začátku manželství a vůbec je nenapadne, že by to řešili rozvodem. Maria je přítomna a aktivně řeší tento problém s Ježíšem a nabádá učedníky, aby poslechli Mistra. A nakonec se ukáže, že bylo dobře, že nastal tento problém, protože byl vyřešený mnohem lépe, než kdyby nenastal. A tak nezapomeňme, že Ježíš patří do naší rodiny a když budeme mít problém...

11. října: Vychází na neděli, která by měla být pro každého křesťana dnem zastavení se s Bohem. Pomodlil jsem se tedy během dne při příležitosti neděle po památce Panny Marie růžencové všech 20 růžencových tajemství.

12. října: 3. desátek růžence světla

Rozjímání z 15. února 2015:

Ježíš hlásal evangelium a vyzýval k pokání. Brzy nastává Popeleční středa a čas postu. Když budeme dostávat popelec, tak jedna z možností, co nám kněz řekne při udělování popelce je "Čiň pokání a věř evangeliu!" Je to výzva k procesu, který musí nutně začít ode mě, já se mám obrátit ke Kristu, abych mohl pomoci bližnímu obrátit se stejným směrem - jít za Kristem a učit se jeho lásce.

https://antiochia.signaly.cz/1502/hlasat-evangelium-v-chudobe

K 12. říjnu: Dnes, kdy církev v Česku může slavit sv. Radima, a já ho slavím jako svého biřmovacího patrona, se budu modlit toto evangelizační tajemství - tedy hlásání evangelia a výzvu k pokání.

13. října: Je úterý, soustředím se na bolestný růženec.

14. října: Je středa, soustředím se na slavný růženec.

15. října: 4. desátek růžence světla

Rozjímání z 5. března 2015:

O 2. neděli postní v letošním cyklu B se četl tento příběh podle evangelisty Marka. Zaujal mě jeho konec: Oni mezi sebou uvažovali, co to znamená vstát z mrtvých. 

Co znamená pro mě Ježíšovo proměnění na Hoře?

Byl jsem tam, je to nádherné místo s velikým rozhledem. Jak krásné bylo, když jsme právě tam na venkovním oltáři měli mši svatou a když jsem byl jako při většině mší svatých tak blízko oltáře.

Je to veliká věc být tak blízko Ježíši, vidět jeho proměnění.

16. října: 5. desátek růžence světla

Rozjímání z 2. dubna 2015:

Desátek o Ustanovení Eucharistie zrovna na Zelený čtvrtek po mši sv. Missa Chrismatis a v den 10. výročí + papeže sv. Jana Pavla II., který v roce 2002 ustanovil právě těchto 5 desátků růžence světla, jimiž vrcholí právě toto tajemství, tajemství tak veliké. Právě v tyto dny máme velikou možnost, zvláště ministranti slavit ty nejdůležitější dny naší spásy. Ježíš se nám dává za pokrm! On sám povzbuzuje naši víru, je v nás živě přítomný a po sv. přijímání se stáváme živou monstrancí, která ukazuje na Krista. Kéž by Kristus v nás byl stále živý. Kéž by lidé poznali, že rozdáváme Lásku Kristovu. Otec biskup Josef dnes také připomněl tu nejintimnější chvíli, kdy při sv. přijímání přijímáme samotného Krista a kdy je On živý v nás, máme toho nejvzácnějšího hosta.

17. října: 1. desátek bolestný

Rozjímání z 8. května 2015:

Dnes slavíme 70. výročí konce 2. světové války. Ježíš šel s apoštoly po ustanovení eucharistie do Getsemanské zahrady a zde plnně prožíval hrůzy utrpení, které na něj mělo přijít za několik hodin, ba dokonce nastávala už ta chvíle. Modlil se, ikdyž věděl, co ho čeká a že to bude strašné. A my můžeme jen žasnout, kde bral tu sílu modlit se i v tak těžké chvíli. Jak těžko se to chápe, když je zrovna klid a můžeme se klidně modlit. Až budou bouře, měli bychom se modlit tím více. To je jen málo z hloubky Getsemanské zahrady.

18. října: 2. desátek bolestný

Rozjímání ze 4. července 2015:

Tento desátek jsem se modlil minulý měsíc. Nenapsal jsem k němu žádný postřeh. Možná proto, že už není doba postní, kdy prožíváme události utrpení. Ale můžeme se k tomu vrátit po celý rok v pátek, kdy brzy ráno Pán Ježíš dostává rány bičem. A měli bychom se k tomu vracet každý den, když zpytujeme svědomí, kolik ran jsme Pánu Ježíši uštědřili právě dnes svými hříchy. Kolikrát jsme zranili církev.

19. října: Je pondělí, proto se modlím rozjímání radostného růžence.

20. října: 3. desátek bolestný

Rozjímání ze 4. července 2015:

Dnes jsme měli ekumenickou bohoslužbu v Husitském sboru. Právě po ni jsem se začal modlit tento desátek a uvědomil jsem si naráz jednu věc. Kristu moc záleželo a záleží na jednotě křesťanů, za kterou se modlí už v Getsemanech. 

Teď mu vkládají na hlavu korunu z trní, takový upletený věnec. Věnec ve tvaru kruhu je znamením společenství. A představte si, že tento věnec má trny - to jsou jednotlivé církve, které se zabodávají do Kristova těla a tvoří přitom jedno společenství na Kristově hlavě. Tak bolestivé je to rozdělení. Král je Kristus a my mu dáváme korunu z trní - každý trn je jedna církev, která zraňuje jeho tělo svou nejednotou. 

Kéž bychom obrousili tyto trny nebo kéž by se tyto trny staly květy - ozdobami Kristovy slávy, kéž bychom našli jednotu a přestali hřešit nejednotou.

Zápis (a rozjímání) z 21.října 2015:

Tento desátek jsem rozjímal včera, t.j. 20. 10., před tím v pondělí jsem se modlil radostný růženec a o misijní neděli nakonec rozjímal navíc tajemství bičování, dnes křížovou cestu. Jsou za námi 2/3 růžencového měsíce a "projekt" desátek navíc mě stále dobře motivuje a nastartovává.

Když jsem včera rozjímal toto tajemství, napadl mě Pilát a evangelíci. Pilátova otázka: "Ty jsi tedy přece král?" a nápis, který nechal napsat: "Židovský král." Oni mu řekli: "nepiš Židovský král, ale prohlašoval se za židovského krále." A když Pilát přijde do nebe, bude překvapený, že odsoudil židovského krále podobně jako evangelíci mohou být překvapeni, že se mohou dostat do očistce a čekat, až je Král přijme vykoupané v Beránkově krvi.

21. října: 4. desátek bolestný

Dnes slaví církev, pokud chce, bl. Karla Rakouského, posledního císaře. Také neměl jednoduchý život, ale vydává nám jednoduchý příklad dobrého vedení rodiny.

Když jsem včera rozjímal o Pilátovi, napadla mě ještě další věc: jeho paradoxní rozsudek:

Nevinen - Ukřižovat. Je to poněkud nelogické: Když shledal, že je nevinen, měl ho propustit a on ho chtěl propustit. Nicméně jako soudce zklamal, nechal se ovlivnit, lekl se vyhrožování, radši přijal úplatek, že zůstane u moci. Stal se neschopným vládcem, stal se slabochem, ale ukazuje tím i na naši slabost. A Ježíš nám ukazuje sílu v kříži, který se rozhodl pro nás nést. Nepodával odvolání proti rozsudku, ale vzal kříž.

22. října: Je čtvrtek, sv. Jan Pavel II. doporučoval tento den k modlitbě nového Růžence Světla, který zavedl v roce 2002, kdy také vyhlásil růžencový rok. A také dnes církev slaví k výročí započetí jeho pontifikátu v r. 1978 jeho památku, tedy památku zakladatele tohoto růžence. Kdo by odolal modlit se dnes růženec světla.

23. října: 5. desátek bolestný

Dnes je pátek, den ukřižování.

Někteří se z pověrčivosti často křižují před nějakou zkouškou. Možná je to to poslední, co zůstává z jejich víry. Křesťan si uvědomuje kříž při každém znamení kříže. To je ten, který za nás zemřel, Ježíš, světa Spasitel. Nemůžeme dělat ledabyle kříž, když si uvědomíme Kdo a proč na něm visí. A ještě více... uvědomujeme si tak velikou lásku, že Otec nám dal svého Syna. Tak velikou oběť neuhradí žádný státní rozpočet, tak velikou oběť nejsme schopni zaplatit. Proto s důvěrou a láskou pohleďme na kříž.

24. října: 1. desátek slavný 

Rozjímání z 6. října 2015:

Desátek nedělní. Každou neděli můžeme mít před sebou zmrtvýchvstalého Krista. Každou neděli Krista navštěvujem v chrámě a necháváme se jím vést. Každou neděli nám Kristus otvírá Písma, jako je otvíral po svém zmrtvýchvstání Emauzským učedníkům. Každou neděli se nám dává Kristus osobně poznat, jak se dal poznat Emauzským učedníkům při lámání chleba, tak nám při přijímání Eucharistie. Kéž bychom byli každou neděli připraveni na setkání s Kristem zmrtvýchvstalým.

25. října: Je neděle, na ni připadá růženec slavný.

26. října: Dnes mám výročí vstupu do Rodiny Neposkvrněné, proto jsem nechal slavit mši svatou s úmyslem: "Na poděkování Panně Marii". Růženec jsem se modlil tak, jak jsem slíbil vstupem do Rodiny Neposkvrněné.

27. října: 2. desátek slavný

Kamže to hleděli apoštolové? K nebi za Ježíšem. A hleděli tam dlouho? Ano, dlouho měli pohled upřený na Ježíše, až je napomenul muž v bílém a řekl jim, že tak, jak ho viděli odcházet, zrovna tak přijde ve své slávě a tak šli brzkou paruzii očekávat do večeřadla se stále upřenými zraky na Ježíše a tak očekávali Ducha svatého. Máme tedy před očima vzor těch, kdo Ježíše viděli skutečně živého, kdo ho viděli odcházet a kteří vzhlíželi k Ježíši. Když se tedy modlíme, vzhlížejme k Ježíši, který slíbil, že přijde. Ano, přijď, Pane Ježíši!

28. října: 3. desátek slavný

Slavíme dva z apoštolů - Šimona a Judu. Nicméně při seslání Ducha svatého byl nad každým z apoštolů plamínek. Bůh dává každému jednotlivě. Nebyl to jeden plamen, bylo jich nejméně dvanáct těch, kteří setrvávali v modlitbách s Ježíšovou Matkou Marií. Setrvávali v modlitbách a Bůh jim dává konkrétní odpověď, konkrétní zázrak. Najednou se děje něco opačného, než, když si lidé z libovůle začali stavět věž do nebes. Tehdy se jazyky zmátly, nyní se spojují a všichni jim rozumějí. Ano, Duch svatý sjednocuje rozdělené, naplňuje nás plameny lásky a my je máme šířit. Jak jednoduše se šíří plamen! Stačí odpálit. Ale musí být od čeho odpálit. Kéž by nad naší hlavou hořel silný plamen, od kterého si může každý odpálit - kéž by to nebyl jen doutnající knot, který dříve nebo později zhasne.

29. října: 4. desátek slavný

Slavnost Nanebevzetí Panny Marie! Jak moc se na ni vždycky těším. Vždyť je to slavnost mé rodné farnosti. Ano, ve své farnosti se můžu dívat vstříc Panně Marii Nanebevzaté. 

Když Ježíš vstupoval do nebe, všichni apoštolové vzhlíželi k nebi za Ježíšem. Když Ježíš bere svou matku do nebe i s tělem, apoštolové se dívají za Marií a skrze Marii vidí Ježíše. Možná mají někteří problém vzhlížet k Marii, protože Písmo nesvědčí o tom, že apoštolové Marii viděli, jak ji její Syn bere do nebe a Jan, který popisuje ženu oděnou sluncem s měsícem pod nohama a dvanácti hvězdami kolem hlavy - o kom to může vlastně mluvit, kdo je ta mocná žena? Královna ze Sáby nebo nějaká žena budoucnosti? Žádná jiná žena nemůže mít tu moc a slávu, než Panna Maria. Jak se mýlí, kdo si myslí,že byla jen obyčejnou ženou.

30. října: Je pátek, modlím se tedy bolestný růženec.

31. října: 5. desátek slavný

Takže Panna Maria, Královna: Jaká je to královna a jakou má moc? Když slavíme Krista, Krále, slavíme Boha, který se stal člověkem a od nás přijal korunu z trní a kříž. Když slavíme Jeho Matku a naši Matku, ženu, jejíž duší pronikl meč bolesti a která se za nás přimlouvá u svého Syna, u Krále. Máme tedy nejmocnější přímluvkyni, jakou můžeme mít, nikoli však bohyni. Její Syn je Bůh a Člověk, první i poslední. Panna Maria je tou, která nikdy neřekla Bohu ne. Jediný člověk po Kristu, který dokázal Bohu říci jen ANO a rozdrtit odvěkého Božího nepřítele, rozdrtit jeho hlavu. Jak krásné jsou litanie k Panně Marii, při nichž na závěr Jí vzýváme jako Královnu a pak následuje zpěv Beránku Boží!

Tak, jak to zde píši, tak jsem se modlil. A během toho mě napadla ještě jedna věc: 20. listopadu začne víkend setkání Antiochie, zároveň začínáme čas dušiček a tak jsem se už v průběhu měsíce října rozhodl, že se opět budu postupně modlit desátek denně, tentokrát bez jejich přerušení v pořadí, protože zbývá 20 dní. A jelikož dnes je vzpomínka na všechny věrné zemřelé, připojím ještě krátké rozjímání, které jsem napsal pod poslední desátek růžence:

Panna Maria je mocnou přímluvkyní za tyto duše a právě tedy v těchto dušičkových dnech, které u nás můžeme prožívat již od 25.10., tedy od vrcholu růžencového měsíce až do 8.11. Nebojme se při návštěvě hřbitova pamatovat jedním desátkem také na duše v očistci.