Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Pouť, na které jsem nebyl

Až do r. 2005 jsem na jarní poutě Antiochie nejezdil. Důvod byl zpravidla prostý - jelikož jsem se narodil zpravidla ve velikonoční době a bylo potřeba to řádně oslavit, tak se mi víkend na 2. neděli velikonoční většinou moc nehodil a když už se hodil, tak jsem měl zas jiný důvod, později ten důvod byl v samotné pouti, neb většinou to zahrnovalo dlouhé putování, na které mé nožky nejsou tolik stavěné (vpohodě vydrží tak 6km v kuse, když moc, tak 8, pokud 10, tak to rozkulhávám ještě týden potom).

Popravdě jsem jednou otočil na této pouti, když byla v Klášterci, tuším, že r. 1999, ale to jsem se skutečně jen otočil cca na 1h a na kole jel zpět domů a v r. 2005 ve Šternberku to byla asi největší pouť a nejvíce zážitková, protože ten víkend umíral papež Jan Pavel II. (někde v blogu mám o té pouti povídání). Větší zážitek z pouti u nás v ČR jsem před tím ani potom neměl. Byla to jediná pouť Antiochie, kterou jsem neprožíval jako "Antiošák profesionál".

Letos jsem se po prvé po těch letech pouti neúčastnil. Nutno říci, že pouze v Pozlovicích jsem vydržel na pouti až do neděle, ale vzhledem k tomu, jak mi sloužily nožky, tak jsem měl často z putování nějakou tu úlevu, ale když nožky sloužily dobře, úlevu od putování jsem také neměl, ale přežil jsem to.

Proč jsem vlastně nebyl na pouti letos? Důvod byl prostý: oficiálně studuju a měl jsem zrovna školu. Po pravdě - vybrané kapitoly z fundamentální teologie a příp. Starý zákon (ten už jsem neabsolvoval) mě nezavazovaly povinností se účastnit výuky, ale potřeboval jsem se vidět s maminkou, která teď bydlí v Olomouci a setkat se se spolužáky při předposledním vyučování, protože při posledním 21.3. již opravdu nebudu a pak už se budeme vídat jen na zkouškách a ještě vyřídit nějaké studijní záležitosti. Tak to by byla omluva. Asi ne moc dobrá, ale alespoň nějaká.

No, proč vlastně píšu tyto hlouposti? Má to svůj důvod a to ten, že jsem po celou tu dobu alespoň na Antiochii myslel a vzpomněl v modlitbě. Té je hodně zapotřebí.

Aktuálně po pouti Antiochie bychom se mohli společně modlit za nové místo na Moravě. Kdysi bývalo dobrým zvykem, že o jarní pouti (ovšem ta bývala až na víkend k neděli Božího milosrdenství) se vědělo místo, kde Antiochie bude, ale do r. 2005 se zpravidla nezveřejňovalo. Biskupské požehnání pro Antiochii už máme, původní zamýšlené místo zdá se bude jiné a tak je třeba se za to modlit.

A ještě vlastně od pouti se více a intenzivně hlásilo na Antiochii.

Každá akce potřebuje své účastníky, tak tato taky. Bez lidí se nedá hlásat evangelium. Jak mohou uvěřit bez hlasatele. A na ty hlasatele, na tu partu lidí, která přijde do té obce, aby tvořila společenství a byla dobrým příkladem následování Krista, na ty je také třeba myslet v modlitbě.

 

 No a co teď? 

 

Bylo ještě jedno setkání, které škoda, že není na fotkách a to v Olomouci na centru Aletti ve středu před poutí do Velkých Losin konanou teď o víkendu 6-8.3., tedy ve středu 4.3.

Všechno začalo studentskou mší svatou v 19h u Panny Marie Sněžné. Bylo tam hodně studentů a jako host přišel P. Petr Bulvas, který kázal o pastoraci mládeže jako o cestě a výrazně se před zhruba 300 studenty zmínil o Antiochii. Potom při ohláškách bohoslovec Ondra Talaš s partou Antiošáků udělali reklamu na besedu v centru Aletti, která měla proběhnout ve 20:15. Ještě během ohlášek jsem se těšil na velký počet zájemců, protože jsem optimista. Pak jsem šel hledat to centrum a velká skupina studentů šla proti mě, když už mi bylo jasné, že jsem se vydal na špatnou stranu. Když jsem ho s úžasem našel, čekala v sále skupina Antiošáků a zájemců, která sice nebyla nikterak moc velká, ale byla otevřená.

Ondra s partou Antiošáků měl připravený program, který skýtal úvod, prezentaci a svědectví, do kterých jsme se mohli také zapojit. Antiošáci v tom byli velmi aktivní, také přítomní antiošští bohoslovci, i kněží - o. Radek, o. Petr Bulvas i náš otec Petr.

Bylo to velmi povzbudivé, možná trochu bláznivé, ale výborné (...pošetilá Boží věc je moudřejší, než lidé... - to bylo dneska ve čtení). Bylo to drámo, do kterého jsem se chránil zapojit, protože bych mluvil asi hodně dlouho a mohl bych budit dojem "Antiošáka profesionála," což jsem rozhodně nechtěl.

Tak jsem se držel zuby, nehty a mou hlavou prolítlo neskutečné množství příležitostí vystoupit se svou zkušeností. Pokušení bylo pro mě veliké, že jsem se málem začal modlit. Vždyť ze všech 19 Antiochií bych dokázal z každé Antiochie nejméně jedno podnětné svědectví vydolovat. Pomalu mě začal zmáhat i pot. 

Držel jsem se zuby, nehty, až jsem nakonec i promluvil a myslel jsem si, že dost dobře, ale pak se mi to zas tak dost dobré nezdálo, vždyť jsem mohl říci i něco působivějšího, třeba to, co jsem ještě nikdy neříkal a Bohu díky, ozval se na mé svědectví i smích, resp. na jeho konci a bylo to svědectví krátké, což jsem si tak mírně cenil, protože jsem ze sebe vydal nevýdaný výkon - řekl jsem něco, o čem bych byl schopen mluvit vyučovací hodinu v několika větách, což, kdo si čtete moje články, tak už v tomto je vidět, že se mi to skutečně nedaří neb jsem napsal už teď 1112 slov.

Bylo to fakt velmi příjemné setkání a musím říci, že se na letní Antiochii, která pro mě bude již 20., jinak prázdniny s Antiochií to budou 24., tj. příští rok bude výročí, moc těším. Ale už si pomalu začínám říkat, že jsem na Antiochii moc starý.

Nebojte se a pojďte prožívat Antiochii - staňte se Božím nástrojem na jedné krásné faře.

 

Zobrazeno 976×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio