Dnes slaví církev svatá Stolec sv. Petra. Před nedávnem z diskuse vznil můj článek o tom, proč vlastně jsem katolíkem. Protože ten článek je dlouhý, vypíchnu jen jeden důležitý argument.
Když se církev hádá o věci věrouky, stojí víra na pevném místě, protože "Roma locuta, causa finita" - Řím rozhodl, kauza je skončena. A tak ať věřím, čemu chci, podstatné je to, čemu učí církev, která je založena na Skále Petrově.
V ostatních společenstvích kolem Krista je to totiž v tomto hodně jiné. Začne-li se totiž o věroučné věci hádat vedení společenství jejich církve, víra věřících stojí na vodě, věří si po svém, neví, kde je pravda, jejich víra nemá pevnou jistotu a snadno propadnou omylu.
Ano, i já se mohu mýlit, ale ve věcech víry a mravů máme jistou neomylnost na Petrově stolci.
Krásně, jasně, stručně a svobodně.
A také za Martina i Pavla a avšechny další, kteří jdou za Kristem. Zítra máme evangelizační buňky, tak tu bude možná něco o buňkách, ale ne těch přírodovědných.
Martin tu nadhodil myšlenku,která nemusí kde koho napadnout.Jak moc nás potřebují lidé kolem nás? Co pro druhé znamenáme?Vojtu jsem objevil tu na signálech a zaujala mě jeho práce i jeho společenství.Díky touze jít za Pánem v jeho stopách,roznášet radostnou zprávu a hledat ty správné cestičky k lidským srdcím,jsme s Vojtou mohli prožít to dobrodružné hledání.V mém srdci se tak objevil někdo, kdo je pro mne důležitý.I když mladší,ve víře zkušenější s vrozeným citem druhé učit.Opřel jsem se o něj v té cestě za Pánem a mohu jen děkovat,že mi ho Pán poslal do cesty.Pavel.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.