Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Charismatická konference v jednom dni

Jsem nebo nejsem charismatik?

Jestli ano, tak jen tím, že jsem byl na charismatické konferenci?

Jestli ne, tak co jsem dělal na charismatické konferenci?

Jestli jen trochu, není to škoda?

Otec Vojtěch Kodet, na kterého pravidelně chodím (ještě nikdy jsem nebyl na konferenci v jiný den, než čtvrtek a na svého jmenovce jsem se vždy těšil, tak i teď) říkal v přednášce mj. čím hůř, tím líp. Zacheus potřeboval Ježíše a aby ho potkal, musel vybočit. Velice mě zaujala přednáška i téma.

Čím jsem horší, tím více potřebuji Ježíše a tím rychleji Ježíš spěchá, aby mě uzdravil.

Takže radši žádná charismata. Ne!

Charismata určitě ano, protože dárcem charismat je Bůh. A jak to Bůh udělá, to už vůbec nezávysí na mě, ale na Něm. Všechno, co mi Bůh dal, musím dát Bohu, jinak je to k ničemu. A na to musím přijít zase skrze Krista.

Když jsem ve sračkách, Bůh ví, že tam jsem a proč tam jsem a chce mě zachránit! Není to úžasné?

Tak mě i napadlo, že Zacheus by mohl být patronem kůrovců. On musel vystoupit na stom, aby jej Ježíš povolal dolů ke službě. A kůrovci jsou na kůru a čeká se, až přijdou za Ježíšem dolů do chrámu. 

Na stromě Zacheus nemohl sloužit. Musel jít dolů. 

Když jsem na stomě a dívám se na Ježíše, chci jít dolů za Ježíšem a sloužit Ježíši.

To není přepis přednášky, ale vlastní rozjímání, reakce na obě přednášky, které jsem slyšel a mše svaté slavené plzeňským pastýřem.

Ten den měl ovoce modliteb i problémů. Přečetl jsem si celou denní modlitbu církve, vyslechl mši svatou, rozjímal růženec a při tom jsem si uvědomil, jak bohatý je obsah svatých písem v modlitbě.

Ze sv. Benedikta jsem si tento den vzal možná jen to ora - modli se. Ale bylo to úžastné. 

Přes všechny své špatnosti, které mám, mám i charismata, která mi dává Pán, mám povinnost je vyhledávat, nacházet a s Pánem používat a také mám povinnost litovat svých špatností a odevzdat je Ježíši.

Nezní to moc zmateně? Jestli ano, tak si to poskládejte.

 

Zobrazeno 3290×

Komentáře

JiKu

Prosím, jaká máte charismata? Neptám se, abyste se jimi chlubil. Prám se, abych si ujasnil, co si představujete pod chatrismaty.

Já si představuji přesně tohle (tak mě to učili v náboženství a cituji z wiki):

Pojem charisma vznikl v židovsko-křesťanské tradici, vyskytuje se u Filóna Alexandrijského a pak zejména u svatého Pavla. Označuje nápadné a mimořádné schopnosti, které věřící dostávají od Boha ke prospěchu církevní obce, a to podle Ježíšova příslibu "znamení" (Mk 16,17n). Pavel takové schopnosti oceňuje, zároveň ale varuje před přeceněním: i mimořádné dary mají cenu jen když prospívají ostatním. (1K 12,10 nn.)

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Ano, charismata jsou skutečně to, co píšete. Otázku osobních charismat nechám otevřenou, ale je fakt, že každý nějaká má a Bohu díky za ně.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Dary mají skutečně cenu jen, když nejsou pro mě, ale pro službu společenství.

JiKu

Ano, šlo mi spíš o terminologii. Charismata ve smyslu definice jsou velká věc. V životě jsem potkal pár málo lidí, o kterých bych si troufl říct "ten má ale charisma!", a vždy to bylo pro prospěch společenství velice přínosné. Tento pramen Ducha napojil mnohé.

Spíš mi šlo u charismatiků vždy o to, aby se název tohoto opravdu Velkého Daru Ducha nepoužíval pro malé osobní dary Ducha natož pak nějaké davové blbnutí, a tím se úcta k nim nesnižovala sylem "Tenhle, to je ale charismatický člověk!" "Já taky, byl jsem na konferenci."

Po pravdě řečeno, vono o charisma není co stát. Ten jejich nositel má z nich v časném životě víc problémů než užitku. Dostat charisma znamená dostat od Boha větší a obtížnější úkol, než ti okolo.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

A co lepšího můžeme od Boha čekat, než že nám dá velké charisma? Bůh ví proč. Duch svatý přece vane, kde chce.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Já jsem si zas po nějaké době uvědomil, že jsem jedinečný. Přede mnou nikdo takový nebyl a po mě nikdo takový nepovstane. Pozor, to není charisma, to je fakt.

JiKu

S jedinečností souhlasím.
Jedinečnost není výjimečnost :-)

Krasnazena

Ano, Vojtěchu, protože jsem zároveň milované Boží děti a záíroveň hříšníci, tak máme charismata i ty sračky, jak píšeš. Díky za svědectví. Sleduju konferenci aspoň přes internet.

JiKu

Vidíte, Vojtěchu, co děláte! Exemplární příklad degradace pojmu charisma!

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Proč? Charismata jsou přece zvláštní dary od Ducha Svatého, ne? A to je snad málo? Nebo znáte nějakého člověka, který by nebyl obdařen charismatem? Bůh přece není sobec, že by někomu nedal charisma.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

jo, zapomněl jsem napsat, že ty dary jsou k prospěchu církve.

JiKu

Charismata jsou přece zvláštní dary od Ducha Svatého, ne?

Jo. Ještě se tak dohodnout na to, co to je zvláštní. Takže mi, prosím, uveďte dva tři příklady normálního daru Ducha a dva tři příklady zvláštního daru. Pak vám třeba porozumím.

Nebo znáte nějakého člověka, který by nebyl obdařen charismatem?

Ano, znám. Třeba sebe. Vy sám sebe považujete patrně za za někoho charismatem obdařeného. Můžete nám odtajnit, jaký zvláštní dat jste dostal?

Bůh přece není sobec, že by někomu nedal charisma.

Připadá mi naprosto ulítlé uvažovat o charismatech v termínech štědrost/sobectví. Nicméně už rozumím tomu, proč to děláte. Aůe nebudu vás v tom následovat, to ne.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Já mám jen ty charismata, která mi dal Pán. Mám hledat jak mohu, cestu ke spáse a s sebou vzít i ostatní, své bližní, kteří také následují nebo hledají Krista či o Kristu ještě nevědí a využívají či využijí každý své jedinečnosti dané od Pána pro církev. Řeknu-li, že nemám charisma, pak je to falešná pokora. Nenašel-li jsem charisma, pak jsem pronásledován leností.

Ohledně darů DS Vám nemusím dávat katechezi, protože zajisté víte, že je jich vypočítáno 7 a 12 ovocí Ducha, o kterých píše sv. Pavel.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Až se někdy potkáme, možná zakusíte můj charismatický projev a já Váš. Má-li někdo např. zvláštní charisma pro seniory, musí to projevit senioři a ne ten charismatik. O charismatech se nehovoří jako o fyzikálních veličinách nebo nějakých vzorcích a nedají se jednoduše řadit do škatulky a už vůbec ne do té, ve které byste je chtěl mít.

Každého člověka si Pán zamiloval a našim charismatem nutně musí být láska. Co je níž, než láska, nemůže být charismatem.

Přestože sv. Pavel některé dary vyjmenovává, vždycky zdůrazňuje, že kdo má ten dar, ať si je vědom, že...je k prospěchu církve.

JiKu

Já mám jen ty charismata, která mi dal Pán.
Jistě, jak jinak.

Mám hledat jak mohu, cestu ke spáse a s sebou vzít i ostatní, své bližní, kteří také následují nebo hledají Krista či o Kristu ještě nevědí a využívají či využijí každý své jedinečnosti dané od Pána pro církev.

Domnívám se, že tento úkol dal Bůh každému křesťanovi a i já vnímám, že je mi tohle uloženo. Ale nikdy by mě nenapadlo nazvat to charismatem. To, co má každý, se mi jen obtížně označuje za zvláštní.

Já jsem si hned myslel, že problém naší nedohody bude problém sémantický. Vy nazáváte charismatem něco jiného, než já.

JiKu

nedají se jednoduše řadit do škatulky a už vůbec ne do té, ve které byste je chtěl mít.

Docela Vás obdivuji, že víte, v jaké škatulce bych chtěl mít charismata.

Co je níž, než láska, nemůže být charismatem.
Hmm. Já například mluvení jazyky (což je pro mě případ jednoho konkrétního charismatu) rozhodně považuji za něco v mnoha ohledech níž než láska. Možná, že jste našel aspekt, ve kterém je to stejně vysoko, ale já žádný takový rozumný aspekt (hledisko) nevidím.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

To si opravdu nerozumíme. Nenazývám charismatem něco jiného, než Vy, vždyť to jsme si vyjasnili hned na začátku, co jsou to charismata. To, že každý je originální není charisma a hledat Boha je dáno každému člověku a také to není charisma. Charisma je mimořádný dar, kterým sloužím církvi z lásky. Láska je ctnost, ne charisma, ale žádné charisma se neobejde bez lásky. Tím, čím sloužím, není na mě, abych to jmenoval, protože to také nejsou tabulkové veličiny, ale je to to, co dávám Bohu skrze službu jeho církvi a mám to od Boha. Vydává-li to ovoce, je to darem od Boha. Tak už si snad rozumíme.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Slovíčkařením si k pochopení nepomůžete. A mluvení jazyky také musí vycházet z lásky k Bohu, jinak je to plácání nesmyslů.

JiKu

Na začátku: Vojtěch Hýbl (VVRH) Ano, charismata jsou skutečně to, co píšete.
Nyní: Nenazývám charismatem něco jiného, než Vy, vždyť to jsme si vyjasnili hned na začátku, co jsou to charismata.

Pojďme se třeba pro změnu hádat chvíli o tom, co je to slovíčkaření.

Vykopávám první nástřel:
Slovíčkaření je otravná doktrína, že když chceme použít nějakého slova, jsme povinni vědět, co tím slovem myslíme. A že jsme povinni použit jej tak, aby posluchač (čtenář) pokud možno pochopil, co mluvčí (pisatel) tím slovem myslel.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Na tuto hru nepřistoupím, protože bychom byli úplně jinde, než je článek, který je nad komentáři. Slovíčkaření je v podstatě vytrhávání výroků z kontextu předešlého či následného. Účelem toho článku nebylo hádat se a to také nehodlám dělat.

Ohledně charismat se bavíme o něčem nenahmatatelném, majícím však ovoce, které je dobré a o němž samotný obdařený nemusí vědět, přesto však je jeho přirozeností tak charismaticky působit. Sám však své charisma nenazývá charismatem.

Možná bychom si to mohli přiblížit na světcích. Každý světec musí mít charisma, jinak se svatým nestane.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Charisma, které má v heroickém stupni je viditelné a jak známo pro svatořečení jsou potřeba ještě zázraky, které jsou stejně mimořádné jako charismata.

Každý člověk je povolán k tomu, aby se stal svatým (ne svatořečeným), protože kdo se nestane svatým, tak svůj život zbabral, nenašel charisma, kterým by byl prospěšný. Plod se přece pozná po ovoci a to vydává každý člověk jiné, musí však být dobré. V tom jiném ovoci jsou také charismata, která se však nedají najít chemickým rozborem ovoce.

To, co je řádné, je viditelné, jasně pojmenovatelné a zařaditelné, to není charisma, ale normál. Co je mimořádné, je nenormální, vymyká se našemu rozumu a tudíž se pohybuje v oblasti víry.

JiKu

Děkuji, vnímám opravdu poctivou snahu o vysvětlení.
Za klíčový považuji poslední odstavec, vysvětlení toho, co označujete slovem "mimořádný".

JiKu

VVRH má přesto schopnost oslovit mnohé. Tu mu přiznávám. Ale zdaleka ne všechny. I JiKu a sphygmoplethysmogramophone2013 mají schopnost oslovit mnohé, ale ne všechny.

JiKu

Charisma s velkým CH jsem viděl (a mluvil s ním) v životě jen jednou, a kupodivu splňuje i VVRH kritérium: Otec Tomáš Týn OP je totiž již po smrti a s pověstí svatosti směřuje řádným církevním procesem ke svatořečení. A to jsem tehdá opravdu čuměl. Ten dokázal oslovit všechny.

JiKu

On tu někdo psal o oslovování samým sebou? Och, ta nešťastná předporozumění (méně vznešeně předsudky).

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Ano, důležitá věc kým či čím tam chyběla, běžně pokud to chybí, platí já oslovuji sebou. Jsem rád, že tento předpoklad mi nevyšel.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Jo, ještě se omlouvám, ale nepřípustné věci po bezprostředních reakcích mažu. Urážení církve tedy bylo smazáno a doufám, že rozkolník se zde už neobjeví.

JiKu

http://cs.wikipedia.org/wiki/Turingův_test

Ani vy byste si proti vvrh nevsadil na svou bedýnku od koňských žíní. Proto vaší nabídku s díky odmítám.

PS: Kolik z uživatelů signálů je chatterboty? Myslím, že reálných chatterbotů je tu málo, ale je tu hodně virtuálních chatterbotů, kde chatterbotí program běží jako emulace na hardware typu homo sapiens.

JiKu

Chápu, proč jste smazal komentář rozkolníka, když nazýval církev pejorativním označením. Ale co bylo špatného a pro církev urážlivého na tom, když mi nabízel jako partnera k diskusi svou starou bedýnku od koňských žíní?

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Na tom nic. Nicméně, co jsem smazal, smazal jsem.

JiKu

Oblitterator obliviosus :-)
Nemá to nic společného s českým slovem blít. Ve staré tocharštině znamená kmen "bl" kositi jetel, i když některé kapacity nesouhlasí a kloní se k významu "protahovat žábu komínem".

sphygmoplethysmogramophone2013


JiKu: Pohrdl jste mojí bedýnkou, nabízím ji tedy jako partnera v diskusi ještě Vojtěchovi. Mt.15,14 nehrozí a o Turingovi nejspíš nikdy neslyšela.
Btw., můj příští nick bude Rozkolnikov.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Snad byste, bratře, nechtěl opouštět Signály. Máte skoro delší jméno, než kníže bývalý ministr zahraničí. Bedýnek mám dost, nepotřebuji další.

JiKu

Když Pán Bůh dopustí, i bedýnka spustí.

Jaňulí

Vojtův článek se mi líbí, nenašla jsem v něm nic špatného. JiKu má podle mě pravdu v tom, že obecně termín charisma opravdu znamená nějaký výrazný a neobvyklý dar.

Přijde mi docela přehnané tak bouřlivě o tom diskutovat... nevidím z toho žádný užitek, pravdu podle mě mají v jistém smyslu obě strany, tak proč se mezi sebou hádat o termíny...

Vojtěch Hýbl (VVRH)

To hádání o termíny má vtip také v tom, že charisma je opravdu výrazný dar, o čemž tu nikdo nepochybuje, ale už není shoda v tom, co je to ten výrazný dar. Charisma není maličkost, ale každý člověk tento výrazný dar od Boha má a má šanci ho najít a používat. JiKu tvrdí v podstatě, že on žádný nemá, já tvrdím, že každý má, ale odmítám se jím naplno chlubit a pojmenovat jej, protože jaké mám charisma musí vědět především ten, komu tím charismatem sloužím.

JiKu

Ano, je to hádání o to, jak velký a jak výjimečný musí být dar Ducha, aby byl hoden nazývat se charismatem.
Vvrh je podle mě mimo, když tvrdí, že každý člověk má charisma. Například věta "tenhle člověk má charisma" by pak ztratila smysl, právě tak, jako věta "tenhle člověk má hlavu, tenhle člověk má žaludek, tenhle člověk má duši, tenhle člověk je Bohem milován", protože žaludek, hlavu a Boží lásku má každý.
Vvrh trochu žongluje s pojmy výjimečný, unikátní, jedinečný a výrazný.

Charisma je výjimečné. Každý je jedinečný = unikátní, každý může být (i když zpravidla není) výrazný, ale jen někteří nemnozí mohou být výjimeční, protože jinak slovo "výjimečný" ztrácí smysl. A charisma je dar výjimečný.

JiKu

Charisma = dar mimořádný. Kdyby ho měl každý, byl by to dar řádný.

Každý člověk má řádně mozek. I když každý ho má trochu jiný. Pro člověka je mozek úžasná věc, jedinečná. Ale ne mimořádná.

Když o někom řeknu, že má mimořádný mozek (a nesrovnávám ho při tom třeba s skokanem zeleným), něco to znamená.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Ano, charisma je dar mimořádný. Ale charisma je slovo pro mimořádný dar a ten mimořádný dar není stejný pro každého, každý má jiný mimořádný dar, protože charisma není jedno, ale je jich mnoho a žádné z nich není stejné, pouze některé druhy charismat jsou více vidět, než jiné druhy jiného charismatu. To nás také dělá jedinečnými, že Bůh dal každému jedinečný mimořádný dar - charisma.

spitfire

Prosím vás VVRH, jestli mám nedej bože nějaké charisma, můžete mě jej zbavit, děkuji předem.

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Spíše byste je měl hledat, než se jich zbavovat. Podle některých diskutujích však raději ponechme charismata světcům, u kterých jsou jednoznačně pojmenována a svoje si nechme až je někdo pojmenuje. Zajisté mezi svatými najdeme mnoho příkladů rozličných charismat. A možná i mezi těmi, kteří zemřeli v pověsti svatosti jsou viditelná charismata.

sphygmoplethysmogramophone2013


A co třeba když někdo umřel jako nemluně a přesto dostal charisma? Pak se podle Vás o charisma nejednalo?

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Tyto krajní situace netřeba řešit. Jsou v Boží Prozřetelnosti.

JiKu

Začínám mít pocit, že vaší krajní teorii o tom, co je to charisma, už netřeba řešit. Jste v Boží Prozřetelnosti.

sphygmoplethysmogramophone2013


Vojtěch je plodové vejce.

Zobrazit 45 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio