Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Malá škola modlitby II.

13. 3. 2013 18:41
Rubrika: Duchovní věci | Štítky: malá škola modlitby

V době uprázdnění stolce Petrova, v době, kdy právě probíhá konkláve, i v této době je církev v činnosti a tvoří společenství u Pánových nohou.

A při té tvorbě se také něco dobrého vytvoří a já jsem si při tom uvědomil moc důležité věci, o kterých jsem přemýšlel a myslím si, že nejsou jen pro mě a rád je sdělím dál.

V 2. lekci (podle stejnojmenné brožury v 3. lekci) Malé školy modlitby nám otec arcibiskup nabídl 3 žalmy a jedno kantikum (Tři mládenci v ohnivé peci), které jsme však neprobírali, a z toho vzniklo toto zamyšlení, které bych si rád ponechal neztracené a rád bych se o ně podělil ač to může vyprávět něco o mě, ale zde se nebojím, že něco špatného.

Přiznám se, že zpočátku, když jsem si onu lekci pročítal, mě napadlo, že nám otec arcibiskup Jan chce představit tentokrát breviář, ale vůbec tomu tak není.

Žalm 50 je žalmem kajícím a proto budu vzorný kajícník a své každopáteční zpytování svědomí zde nenapíšu.

K žalmu 136 vzniklo toto zamyšlení jako osobní poděkování Bohu za to, co pro mě vykonal.

Děkuji Ti, Pane,...

Ukázal jsi mi světlo a já mohu žít.

Ukázal jsi mi svou lásku, že jsem mohl jít blíž k tobě.

Ukázal jsi mi chrám, ve kterém jsem zažil společenství Božího lidu.

Ukázal jsi mi oltář, kolem kterého jsem mohl přisluhovat tvému knězi při vykonávání Nejsvětější oběti.

Ukázal jsi mi společenství, kterému jsem směl přednést a přednášet Boží slovo a později i mimořádně rozdělovat posvátnou Eucharistii.

Ukázal jsi mi církev, které chci a mám sloužit ve tvém jménu a podle svého svědomí ke tvé cti a chvále.

Ukazuješ mi svou tvář, před kterou smím stát v modlitbě s důvěrou a radostí, smím se radovat, smím být tvůj a chci být tvůj.

A k žalmu 106 tato jediná myšlenka, která vzešla z pocitu, jaký zpěv toho žalmu ve mě provokuje.

Jsem-li, Pane, zoufalý, jsem-li, Pane, na dně, jen ty jsi má záchrana a nikdo jiný. Každý, kdo v té chvíli pomůže mi, od tebe poslaný je.

 

Zobrazeno 678×

Komentáře

Vojtěch Hýbl (VVRH)

Takže dneska se v Drahotuších sešly 3 skupinky, z nichž 2 ještě nad 2. (3.) lekcí rozjímají.

My jsme to měli dnes ráno v obvyklém složení. Byla to nádherná chvíle chval, prorozjímali jsme všechny nabídnuté žalmy a přibyli žalmy ještě další, které měly zkušené ženy drahotušské farnosti ve velké oblibě. Prožili jsme opět nádherné společenství. A ještě v Podhoří zajisté prožiji.

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio