Jiný tě přepáše

Tak zase něco jen tak, aktuálně. Jak jsem volil prezidentku, to jsem napsal a nevolil jsem tak úplně rád, ale podle svědomí správně. Pak došlo k volbě mnohem horší, která byla pro mě tou politicky nejtěžší a to zvolit mezi dvěma blížními, kteří se mi pro tu věc vůbec ani trochu nehodí. Ocitl jsem se svázaný mezi dvěma soky, kteří mě povedou kam nechci a tento národ tam, kam by také neměl chtít. Jeden slabší, druhý silnější a ten bezohledný silný to nakonec taky vyhrál.

Teď se vidí zbožnost a víra našeho národa. Věřit jednomu nebo druhému bylo obtížné. Zbyla samá proti a jen několik málo pro jednoho nebo druhého. Každý se v politice ukázal jako ne ten dobrý, který tam patří. 

Nemohl jsem ze svého svědomí být žádným nadšencem pro tuto volbu a tak mé odhodlání volit podle některých menší zlo, jímž byl kníže, podle jiných jediného dobrého, podle mě oba tragické, ale mravně lepšího a staršího.

Jako volič, který to vidí také jako povinnost, ale i pro insident před volební místností, který jsem měl s členkou volební komise před 14 dny a která utratila na můj účet ve jménu Božím několik slin, jsem chtěl tento účet srovnat nikoli slinami, ale smírně, jsem skutečně šel pobavit volební komisi.

Ono pobavení se mi docela povedlo. Jak jsem pozdravil, všimnul jsem si, že ona členka volební komise, kterou z pochopitelných důvodů nebudu jmenovat, neodpověděla, tak jsem u registrace lehce naznačil, zda tam ještě trvale bydlím a mohu-li volit, na čež mi předsedkyně volební komise nechápavě potvrdila, že jsem a že volit mohu, mezi tím ona členka odešla někam pryč.

Začal jsem v tu chvíli přemýšlet na co si platíme z veřejných rozpočtů členy volební komise, když opouštějí místnost za přítomnosti voličů. Po odvolení jsem slavnostně předpověděl, a bohužel se tak stalo, že jsem zmačkal kandidátku nového prezidenta.

A pak mi došlo, jak to musí být náročné pro ony kandidáty, když tolik lidí zmačká jejich jméno a hodí do koše.

Asi by to byl článek k ničemu, kdybych to právě tady usekl. Vyšlo by z toho, že si stěžuji na průběh voleb u nás. Je dobře, že to bylo, jaké to bylo i s těmi insidenty.

Ten průběh samozřejmě růžový nebyl ani před ani po a náš dosavadní prezident tomu dal korunu, když se médii nechal slyšet, že touto volbou pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí. Asi ho zrovna nenapadlo nic lepšího.

Mě napadlo něco optimističtějšího. Vlastně si vymění moc špatný král se špatným králem, ale nevznikne z toho špatný národ. Podíváme-li se na dějiny Izraele, zjišťujeme, že neměli dobré vládce, že se země potýkala s mnoha problémy, s dobýváním i okupací a válkami a vlastně vším možným, ostatně i za života Ježíše Krista a přece pořád je to Svatá země, země, ze které vyšel Spasitel. 

A tak i za nového prezidenta bude český národ českým národem, ze kterého vyjdou světci, kteří se potkají v nebi. Jen je třeba se modlit za své vládce, k čemuž nás vybízí i sv. Pavel ve svých listech. A tak se modleme, aby ten nový nezkazil víc věcí, než je nutné podle toho, jak jsme si ho společně vybrali.