Tak se mi včera stala taková věc: chtěl jsem se modlit růženec a napadlo mě, že už jsem se dlouho nemodlil rozjímání podle zlaté knihy. Přišla mi pod ruku ta slovenská, tu svou českou mám Bůh ví kde (někde jinde v knihovně) a tak jsem si našel i slovenský text modlitby růžence a modlil se po slovensky. Ono je to teda dost podobný, tak to byla možná taková česko-slovenština. Nicméně každý Otče náš, Zdrávas i Sláva Otci a nakonec Zdrávas Královno, jsem četl slovensky a byl to krásný pozorný růženec, který mě velice povzbudil a nabudil, takže jsem měl z toho velikou radost. Taková obměna občas stojí za to.
Není to totiž žádná automatika, žádné odhrkávání, ale poctivé modlení a dokonce ani myšlenky tolik neulétávají, protože Slovenština mi není vlastní a mám-li slovenské rozjímání, tak to pasuje takto k sobě a celý růženec je ve větší pozornosti i pro Pána. Takže se těším zas, až mi Pán na přímluvu Jeho svaté Matky opět zvláště obdaruje a skrze mě i druhé, protože z toho, čím jsme byli obdarováni, je třeba také rozdávat.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.