Antiochia 2011 - Loučka u Lipníka

Tak už je za mnou další turnus Antiochie. Byla plná duchovních nábojů. Ten největší pro mě byl denní setkání s Kristem v Eucharistii - přímo a intimně - ve vlastních rukou. Vláďa mě pověřil, abych vedl pobožnosti se svatým přijímáním a občas jsem vystavoval Nejsvětější svátost nebo podával svaté přijímání při mši svaté, prostě každý den takto s Kristem.

Společenství, které se na Antiochii v turnusu C vytvořilo bylo naprosto úžasné, protože každý jsme byli úplně jiní a každému dal Bůh zvláštní dary a s tím jsme se snažili sloužit blížním v obci. To tedy byla další výrazná věc - společenství.

A pak jsou tu ještě farníci, kteří byli k nám vždy vstřícní a dární. Darovali nám toho spoustu do společné kuchyně nebo upekli nějakou tu buchtu, zapůjčili potřebné věci a všeobecně spolupracovali. Nebáli se ani toho pozvat nás na nějakou práci a tak jsem se opět vrátil k počátkům Antiochie, kde bylo samozřejmostí také pomáhat místním lidem, s čím potřebují. Tak nás čekaly brambory, tráva, seno, dřevo, švestky, hlídání dvojčátek a další užitečné činnosti, kterými jsme mohli obveselit druhé.

Nejdrsnější bylo ubytování až na revíru, cca 1,5 km od vesnice, takže když jsme práci skončili v 21:30 a uvědomil jsem si, že nás čeká ještě cesta do kopce na revír, nebylo mi zrovna nejlépe. Na konci Antiochie jsem však sebral odvahu a šel do hospody, kam zbytek společenství moc nechtěl, dal si jednu kofolu a ejhle, hned se jelo lépe a vyčítal jsem si, že jsem to nedělal od začátku Antiochie.

Takto tedy jen ve stručnosti z povrchu. V příloze to bude rozebráno i zevnitř. Bohu díky za tuto Antiochii.

Deník Antiochie Loučka.doc