Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Rodina Neposkvrněné

26.10. 1994 jsem se stal členem Rodiny Neposkvrněné. Byl jsem zapsán do Zlaté knihy fatimské a od té doby denně se i za mě slaví tam ve Fatimě mše svatá. Jak k tomu došlo?

Nejprve musím předeslat, že růženec se umím modlit snad až od 13 let, přestože jsme dostali dárkem k prvnímu svatému přijímání od pana faráře růžence, takové ty svítící po tom, co se zhasne. Do té doby jsem jen vnímal, že se věřící před mší svatou zpravidla růženec modlí. Na májové pobožnosti se modlil taky, ale nikdy jsem nevěděl jak, protože jsem nikdy s sebou růženec neměl a tak jsem ani neznal správný počet zdrávasů a jelikož jsem nepoužíval ani Kancionál, tak jsem neznal ani tajemství.

V oněch 13 letech jsem se to naučil tuším z májových pobožností, ale modlil jsem se jej jen ve společenství a sám nikdy nebo jen velmi málo.

Pravidelně jsem se začal modlit růženec až 14 dní před tím, než jsem byl zapsán do Zlaté knihy, tedy bylo mi 16 a něco. Začal jsem dobrovolně také proto, že jsem měl dobrý příklad jedné křesťanské rodiny, u kterých jsem od května 1994 byl ubytovaný v rámci internátu, tedy tzv. na privátě, v Luhačovicích. Oni se modlili růženec každý den celá rodina v 19:30. Hodně se mi to líbilo a téměř denně jsem byl u nich a modlil se s nimi. Pak byla praxe a prázdniny, takže jsem se vrátil do dřívějších kolejí.

Po prázdninách v říjnu jsem byl opět ubytovaný u Kohoutků a stále se denně scházeli k modlitbě růžence, až mě to vedlo k otázce proč. Vysvětlili mi to tedy, ukázali knížku, kterou má každý člen, kde je všechno popsané a je tam též doporučené rozjímání svatého růžence a já jsem chtěl také. Tak jsme jeli tuším do Zlína za jednou starší paní, ta mě zapsala a já už jen čekal, kdy budu členem. Od té doby jsem se růženec modlil denně, tedy pokud to bylo možné.

Pro mě osobně toto zasvěcení je dobrá motivace k tomu, abych se modlil právě růženec pokud možno každý den. Je to též síla společenství, které se takto v modlitbě schází.

A proč to vlastně píšu? Právě jsme prožili mariánský měsíc květen, první měsíc funguje společenství Živého růžence v Partutovicích, dnes je mše svatá za společenství růžence v Partutovicích a Drahotuších a jejich rodiny v kostele v Drahotuších, o víkendu bude setkání Rodiny Neposkvrněné na Velehradě - tradiční, každoroční, na kterém jsem ještě nikdy v životě nebyl, což je ostuda a ani letos to žel nebude jinak.

Když jsem byl novočlen Rodiny Neposkvrněné, byl jsem nadšenec, tak, jak je to u každého nového. V neděli, ve středu a v pátek jsem se modlil doporučené rozjímání růžence, podle možnosti jsem se pomodlil růženec několikrát, alespoň v pátek v 15:00 jsem rozjímal pod křížem a prvních několik let dokonce křížovou cestu (to je povinností nemocných a já jsem přihlášen jako zdravý, tehdy jsem byl ve své plné síle, teď síly trochu chabnou).

A realita dneška už zbyl jen ten růženec, který někdy jakoby zaplácám tím živým, tedy jen jedním desátkem. Jsem rád, že ten Živý partutovický růženec je, protože občas se mi stávalo, že jsem ani nezaplácával a třeba vynechal, v době své osobní krize jsem dokonce občas "doháněl" růžence za celý týden. Nutno říci, že to není pod hříchem, nepomodlit se těch 5 desátků, ale v rámci možností bych to měl určitě dodržovat a tak to taky dělám, abych se z láskou modlil růženec.  Tak si všímám i mnohých osobních krizí a vždy je dobře, když se k růženci opět vrátím.

Kdo chcete, můžete si stáhnout opsanou Zlatou knihu (tedy bez toho rozjímání, kde Čechům ještě chybí růženec Světla, Slováci už ho v knížečce mají) a když se Vám to bude líbit, neváhejte také. Je to dobrá pomoc v duchovním životě. Teď to zakouší i moje maminka, která se přihlásila taky díky rodině Kohoutkové.

Zlatá kniha.doc

 

Zobrazeno 1872×

Komentáře

MSF

Ahojky, už jsem si ji stáhnul do PC a mrknu na ní :o)

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio