Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Kdysi a dnes

 

Je moc zajímavé, když mám čas a přečtu si, co jsem kdysi psal. A nad mnohým se podivím, někdy i zhrozím. Vede mě to k dobrému zamyšlení. Vzpomenu si, jaký jsem byl tehdy a jaký jsem dnes. V mnohém jsem byl moudřejší a nadšenější. Přestože nemám velký literární um, bavilo mě psát básničky, dopisy a tak. To už dávno nedělám, nebo jen v malé míře. Teď toto píšu, že mám zrovna čas. To je tak vlastně vždycky, jinak bych ten blog asi nepsal. Když nebyl blog a byl volný čas a chytlo mě básnický střevo a snad i Duch svatý, tak jsem se do něčeho pustil.

Jak tak probírám svůj deníček, zjistil jsem, že nejvíc jsem se pouštěl do růžence. To je od doby střední školy má nejzamilovanější modlitba a tehdy jsem byl hodně nadšený a potřeboval jsem rozjímání, tak toho mám opravdu nejvíc. Také má nejmladší básnička je o růženci, leč na ten máme ještě čas, než bude mariánský měsíc.

Dalším mým oblíbeným okruhem bylo Písmo svaté a dějiny spásy. Protože mě to chytlo dříve, než růženec, pochází z toho taky několik dlouhatánských básní, ale ty jsou nepoužitelné, protože jsem to psal na čisto, podobně jak všechny ostatní, ale jelikož jsou nejstarší, je tam často používáno laciných veršů, bez ohledu na melodii, počty slabik, styl a to, co by báseň mělo dělat básní.

Pak jsem tam našel různé hlouposti, které jsou spíš neumělé hrátky z jazykem. Nebojte se, nejsou sprosté či podobně, spíš bych řekl, že nejapné. Být sprostý mě, Bohu díky, nikdo nenaučil.

Ještě za zmíňku stojí můj křestní patron, sv. Vojtěch a jiné významné oblíbené osobnosti. Tam se něco dá, něco ne, jak co. Píšu totiž vždycky tak, jak mě napadne. Na ukázku též přijde čas, ale až později.

Některé věci, co jsem našel, jsou jen fragmenty, které jsem načal a už je nedopíšu, protože na jejich místo přišlo něco lepšího.

A jelikož prožíváme postní dobu, tak je docela aktuální křížová cesta. I tu jsem našel ve svém deníčku, ale ne moc. Mám tuto pobožnost rád. Ale je mnoho těch, kteří ju dobře zpracovali a já bych to svým jen kazil, tak mám opravdu jen jednu básničku, kterou tu napíšu, ale když se budete modlit, modlete se radši jinou. Já jsem si mezi tím zpíval Ave crux.

 

 

1. Pána odsoudila duše člověka,

on se nevzdává a pořád čeká.

 

2. Pán je obtížen našimi viny,

s radostí přijímá Pán, Bůh nevinný.

 

3. Ježíš upadá pod našimi činy,

znovu povstává, by zschránil syny.

 

4. Ježíš potkává svoji maminku,

nemají na sebe ani chvilinku.

 

5. Šimon je donucen za Pána kříž nésti,

s Pánem přijímá světa bolesti.

 

6. Veronika činí skutek nevídaný,

utírá Pánu rouškou jeho rány.

 

7. Velikou tíhu mají naše činy,

znovu upadá Kristus, Syn jediný.

 

8. Zástup žen Krista vidí, stíhá je pláč,

Ježíš napomíná: Za hříchy své plač!

 

9. Ježíš, Spasitel náš, spadl již potřetí,

proč jsme pořád v hříchu zajetí?

 

10. Ježíš Kristus před námi nahý jest,

proč Pánu bereme všechnu jeho čest?

 

11. Pán náš, Spasitel, který přijal kříž,

našimi hříchy přibitý je již.

 

12. Ježíš, náš Pán, za nás se vydal do krajnosti,

smrtí vykoupil naše bolesti.

 

13. Přátelé Pána z kříže sundali,

Marii, Panně, do klína dali.

 

14. Potom Pána s úctou pohřbili

a kamenem hrob zase zakryli.

 

15. Ježíš třetí den však vstává,

celému světu na odiv se dává.

 

 

Toto dílko jsem tedy přepsal tak, jak bylo z 5.3.98 zapsáno. Jak vidíte, je to nic moc. A tehdy jsem ještě nevěděl, že se do Svaté země podívám a více si uvědomím: Byl jsi tam, když byl křižován můj Pán.

A ikdyž to není dobrý literární výkon, mám ještě ambice si udělat náhradní hymny z breviáře, ale Pán ví, proč na to stále nemám čas. Určitě nebudu lepší, než Renč a jiní skvělí básníci. Breviář mám rád, ale když se modlím některé současasné hymny, mnohé, většina, je krásná, nicméně u některých radši volím náhradní variantu.

Omylem některá, Bohu díky je jich málo, má dílka jsou mírně rozšířena na papíře v brožurkách.

A tak se čtenáři omlouvám, že si to přečetl a musel trpět. Ale je postní doba a to mě omlouvá.

 

 

Škoda, že nedošel až sem

a je mým blogem odrazen.

 

 

Zobrazeno 952×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio