Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Koledování

Tak už podesáté byla Tříkrálová sbírka. Zažil jsem při ni opravdu mnoho, asi jako každý - pozitivní, negativní, přijetí, nepřijetí, štědrost, neštědrost, ale hlavně radost a legrace.

Když to bylo po prvé, byl jsem poslán do Maletína, vesnice, kde jsem prožil první Antiochii. Bylo to tehdy s velmi smýšenými pocity. Ten první byl: "Taková slabá farnost a farář si na ni vzpomene až, když jde o sbírku." Vůbec se mi do toho nechtělo.

Až to začalo, bylo to úplně jiné. Ohlas byl pozitivní. Nestihli jsme celou vesnici a mnozí z toho byli zklamáni. Zažili jsme opravdu spoustu zábavy a dostali spoustu vánočního i jiného cukroví. Moc se toho sice nevykoledovalo, přestože na první koledě jsme dostali celou 1000Kč, ale vnímal jsem, že je dobré i pro tuto vesnici obnovit tuto tradici. Příští rok jsme to zase zopakovali, tentokrát chodili celý den, ve velmi špatném počasí a vzali jsme ještě sousední vesnici Javoří. A zase to bylo perfektní a bylo vidět, že Bůh žehná. Pak jsem nějakou dobu nekoledoval, ale koleda v Maletíně neskončila, pokračovali jiní a mnohem úspěšněji než já, neboť také chodili pečlivěji.

Po několika letech jsem se zas vydal na dráhu koledníka, tentokráte v obcích, které máme na starost pod duchovní správou z Drahotuš, tedy konkrétně na "potštátsku" Kyžlířov a Boňkov. Moc se mi tehdy nelíbilo, že s námi koledují holky, protože jsem to bral a beru jako zásadně mužskou záležitost. Tři králové přece byli králové a ne královny a podle tradice opravdu vždycky koledovali králové. Nicméně jsem si děti sám nesháněl, tak co bych nechtěl. I zde to bylo podobné. Většinou se na nás těšili, občas někde nám nic nedali, ale odnikud nás nevyhnali. Bylo to takové slušné. Taky jsem po prvé zažil tři krále bez třech králů, protože do druhé vesnice s 35 dušemi už jsme krále a královny netahali, byli dost utahaní z té první o 150 duších. To bylo loni. Za odměnu pak bylo koupání a kino, já jsem byl jen v kině a bylo to dobré.

Letošní rok to bylo zase krásné, snad nejkrásnější. Opět na "potštátsku", tentokrát v obci Lipná a Boňkov a druhá skupinka s o. Radkem měla Kyžlířov a Boňkov - spodní část obce. Popřálo nám počasí. Byla nádherná zima, takže šlo se dostat autem a všichni byli doma a odhrnovali sníh.

V Lipné jsem měl ve skupince 2 krále a 1 královnu. Tak to bylo přijatelnější než loni. Přijímali nás s údivem a s očekáváním. Hned na začátku nám nabídli čaj, tak jsme se společně tam i vyfotili, pak jsme se brouzdali závějemi, cestou necestou. Králové byli nadšení. Asi v polovině dědiny jsme potkali doma kamaráda Vojtu, tak jsme ho vzali s sebou jako místního průvodce. Společně jsme pak zakončili své koledování v místní hospodě opět u čaje, který jsme dostali zadarmo. A v tašce bylo spousta darovaného cukroví, ale ještě nebyla plná. Pak do hospody dorazila i druhá skupinka z Kyžlířova. Bylo to domluvené setkání, protože přece jen Kyžlířov byl delší a auto bylo jen jedno pro 7 lidí. A společně jsme si vykládali zážitky a po 3h koledování v obci s asi 100 dušemi jsme jeli koledovat do malé vesničky Boňkov. Ta je sice malá, ale rozlehlá, tak jsme usoudili, že pro mou skupinku bude lepší se trochu víc projít, protože skupinka otce Radka už toho měla dost. Tak jsem navštívili ještě 6 domů v horní části obce a 2 domy nám vzala skupinka otce Radka, protože my jsme opět neodmítli pozvání na čaj a oni dole neměli tak pohostinné prostředí, takže byli rychle hotovo. Nám se doplnila krásně i taška s cukrovím dokonce i o vánoční kolekci. Přece jen vánoční cukroví už bylo úplně všude spotřebováno.

Lidé byli tedy štědří nejen k Charitě, pro kterou je pořádána tato sbírka (a vybrali jsme opravdu slušně), tak i k nám samotným a vůbec nám nedošlo, že jsme zapomněli jít na oběd. Tak jsme obědvali na faře až v 16:15 s dobrým pocitem, že jsme konali požehnané dílo. Bohu díky. PS: Už jsem tolerantnější i ke královnám. Otec Radek byl se svými královnami velice spokojený.

Zobrazeno 1452×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio