Vymlouvat se, to by mi docela šlo. A tak tu píšu takové zajímavé i nezajímavé věci. Něco, co jsem zažil s Bohem či s blížními nebo co mě zrovna napadlo.

Scénka na plese;Diář tří králů

 “Diář tří králů”

Jdeme společně na hlavách koruny tří králů, Radek ještě breviář; za zpěvu 

My tři králové jdeme k vám,  
štestí, zdraví vinšujem vám.  

Štěstí, zdraví, dlouhá léta, 
my jsme k vám přišli zdaleka.  


Z Drahotuš sem putujeme  
a teď se s vámi radujeme

 
A jak to u nás vypadá
to se teď každý podívá.

Sundáme koruny. Vypráví Radek, na scéně tři židle „ambon“. Vojta a Martin do zákulisí.
 

zvuk: KOHOUT


R: Jako každé dobré společenství,scházíme se denně na modlitbách.Je ráno,6:30
 

zvuk: GREG.VENI

Martin důstojně přijde s breviářem, usedne si a pospává, Radek si sedne, nalistuje si breviář, vyčkává…,

 

zvuk: SPLÁCHNUTÍ, záchod

…Vojta přiletí s breviářem, sedne si, vyčkává…, Vojta a Radek se postaví, Radek budí Martina…

Martin: Bože, pospěš mi na pomoc

Radek: Slyš naše volání

Martin: Na lože jdouce, k tobě se modlíme

Vojta: (našeptává) Martine, máme ranní chvály

Martin: Probuď mě z ospalosti, živote můj milý, k obnovení čilosti popřej ducha síly.

Radek: Čistou rosou nebeskou sladkého učení, Kriste svlažuj duši mou na cestě k spasení.

Vojta: Byť nebylo pekla, nebe, přec bych miloval sebe... (správně  by bylo Tebe)

Radek: Ty, Hospodine, vládneš nade vším! (správně)

Martin: Ty, Hospodyně vládneš nade vším!

Vojta teprve listuje breviář

Martin: Jako štítem ho venčíš svou přízní... – věnčíš svou přízní.

Radek: Nepřihodí se ti nic zlého a otrapa se k tvému stanu nepřiblíží (správně - útrapa)

Martin: Odpusť mi můj břich, je totiž velký. (správně -  hřích)

Radek: A hříšníci se budou obracet v troubě... (správně  - v hrobě)

Vojta: Když trpěl, nevyhrožoval. Když mu zpívali, on jim to zpíváním neoplácel. (správně zpílali - zpíláním)

Vojta a Martin: "Hrůza ze všech stran: Udělejme ho! Uděláme ho!"

Radek: (našeptává) Udejme ho!

Vojta a Martin: Udáme ho. Sytí nás jadernou pšenicí. (správně - jadrnou pšenicí)

Radek: "Buďte jako kůň či mezek bez rozumu..." (správně - nebuďte)


Vojta a Martin: "Bože, ty pomáháš poníženým k zemi..." (správně - v zemi) 

Radek: "Holil jsem své nepřátele, potřel jsem je, že se nemohli vzchopit..." (správně - honil) 

Není to jeden žalm, ale spousta seků, která se v breviáři občas podaří.


Společně usedneme v tichu se modlíce.za poslechu Oborohu 
 

zvuk: skup. OBOROH-Né nás Hospodine (kousek)


V:Jako všichni normální lidé se po ránu vrhneme do ledničky. I toto má svůj řád


zvuk: OBOROH- Jaké dobro; žalm 133
(jde dozadu, přichází Radek v ruce prkýnko s nakráj. chlebem a jídlem, v 2.ruce konvičku s čajem) Na scéně je stůl. Přichází Vojta, zabalený v bundě s charakteristickou čepicí na hlavě v rukou nejdříve 3 nože, odloží na stůl a vrátí se pro 3 hrnky. Pak přichází Martin; vypráví.

M:Po snídani jde každý za svou prací.Snídat musí i pes;občas mu někdo něco dá
  Než začneme pracovat, je třeba práci řádně rozdělit,ať se nikdo necítí ošizen.


Radek: Vojto, máš napsané ty kalendáře?

Vojta: Samozřejmě. Až pojedete na mši, můžete je vzít.

R: Potom na mši:

Martin (špitne): Vojto, potřebuji kalendář

Vojta: Aha…?!, zůstal na faře.

M: O hodinu později na faře:

Radek: Mše sv.zas byla pozdě.Musel jsem se vrátit.Neměli hostie

Vojta: Už měsíc říkají, že jim dochází hostie.

Martin: To by tak nešlo. Musíme si to někde psát.

Radek: Diáře jsme dostali z Potštátu; máme je ještě zabalené pod stromečkem.

Martin: Jako každý rok zase dostal diář a ponožky, aspoň ta čepice mi dělá radost

Odcházíme do zákulisí. Vrací se pouze Radek a Vojta s čepicemi na hlavě a s diáři v rukou.

R: Pravidelně každý týden se scházíme na poradu, abychom projednali to, co nás v nejbližší době čeká.

Vojta: Ale kde je Martin? Podle diáře má být tady už půl hodiny. Půjdu pro něj.

Vojta odchází, přichází Martin s diářem a čepicí

Martin: Tak už můžeme začít? Byl jsem tu před půl hodinou, ale nikdo tu nebyl.

Radek: Chvíli počkáme, Vojta za chvíli přijde.

Vojta přichází bez čepice s diářem

Vojta: Tak jsem pro Martina šel, ale nikde jsem ho nenašel. 

Sedneme si, rokujeme… pak Martin vstane, vypráví

M: V týdnu také učíme náboženství. Na to je třeba se řádně připravit. Je to 
  velmi důležité, tak to děláme každý po svém.
(sedne si)

Vojta: (vstane)Tak zítra a pozítří mám mít náboženství. Měl bych si k tomu sednout, ať se to taky naučím. No, ale zítra je taky den. (sedne si)

Radek: (vstane) Za chvíli jedem do školy. Hlavně nic nezapomenout. (sedne si)

Martin:(vstane) Dnes učím dvě hodiny. Pořádně se připravím a děti mnoho naučím.(sedne) 

zvuk: -zvonek u dveří 2x

Radek: To budou asi kluci na kalčo; ale s Vojtou už odjíždíme do Partutovic, můžeš být Martine s nima?

Martin: Nee, v žádném případě; já si potřebuju ještě chystat věci na náboženství

Vojta: Jdu otevřít

Radek: Jedeme! Vojto, dopij kafé

Vojta dopije a s Radkem odchází, Martin vypráví

M: Pravidelně každý měsíc také navštěvujeme nemocné. Před tím je třeba jít nejdřív do kostela,abychom jim vzali Eucharistii pro posilu v jejich nemoci 

Radek odejde, Vojta zbožně jde a najednou mu zazvoní telefon
 

zvuk: mobilní telefon -„já zvoním…“

Vojta: Ahoj Radku! … Co? Chybí klíče od kostela?...Jejej, já jsem je nechal v kapse. Tak si vem ty náhradní.… Cože, ..to on si je někdo půjčil, ale už nevím kdo. Napíšem to do Infolistů. Půjč si je od sousedů.

Vojta po chvíli vytáhne dvoje klíče

Vojta: A jeje, to není možné. 

M:(vstane)Nejen na faře,ale všude možně nás občas čeká nějaká práce; skoro všeho druhu. Farníci nás rádi mají a tak nám v mnohém pomáhají. 
 

Zvuk: Pat a Mat

Radek, Martin i Vojta se rozejdou po sále a každý najde během hudby jednoho spolupracovníka. Jak spolupracovníka najdou, vrátí se. Čepice mají na hlavě a diáře v rukou. Spolupracovníky ještě neberou.

Radek: Na zítra jsem vyhlásil brigádu.

Vojta: To je dobře.

Martin: Bude-li potřeba, přijdu taky.

Radek: Druhý den:

Přijdou brigádníci

Radek: Vojto, běž se převléct

Vojta: To je dobry. Však to se potom stejně vypere. 

Martin (nese slivovici):
  To je dobře, že jsme se tak sešli. Jdeme do toho a půl je hotovo.

Brigádníci, Radek a Martin odejdou. Vojta vypráví:

Vojta: Kromě toho všeho se s námi setkávají různá společenství. Přichází Martin, přešlapuje řka:

Martin: Dnes se měli sejít senioři.

Vojta: Nenapsali jsme to do Infolistů, tak to nevěděli.

Přijde Radek

Radek: Bude zítra modlitební nebo manželské společenství?

Vojta: No, asi manželé, aspoň tak to mám v diáři, abych tam omylem nepřišel.

Martin: Spíš žádné, aspoň v diáři nic nemám.

Radek: No, v Infolistech je že by se mělo sejít společenství modlitební a v diáři mám manželské.

Radkovi zvoní telefon
 zvuk:-Nokia

Radek: Setkání katechetů

Vojta:(nahlédne do diáře) Jejej, začalo to už před hodinou v Hranicích na faře.

Martin: Tak teď je v tom úplný zmatek. 
  Jak to udělat, aby to fungovalo?

zvuk: OBOROHSpatřujeme světlo (refrém a na text pomalu zeslabit; do toho Vojta)

Vojta:
Tak se všichni snažíme ,  
a stejně se občas smažíme. 

Bez Boha nic nezmůžeme  
každému rádi pomůžeme. 

Je těžké, když je člověk sám,
 proto prosíme, přijďte k nám

 (Radek: a nebo přijdeme my…)

A vy, co nám pomáháte,
Jistě se teď usmíváte.


Radek: Kdo nic nedělá, nic nepokazí.

Martin: Přesně tak.

Na závěr si opět nasadíme královské koruny, společně zpíváme a odcházíme

To není všechno, věřte nám,  
snad provází nás Pán Bůh sám.  

My, totiž v Boha věříme,
o všechno se s Ním dělíme.  
   
Přejeme Vám té radosti,
Teď loučíme se v tichosti.


Zobrazeno 2060×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

O mně

Vojtěch Hýbl (VVRH)
na signály.cz

Co zatím jsem? Inu, jsem Vojta. Pocházím z Václavova. Vystudoval jsem maturitní obor Knihkupec v Luhačovicích, postupně se ze mě stal pastorační asistent v Drahotuších a teď jsem čerstvě dokončil bakaláře teologických nauk. Ano: "Sedm let jsem v Písku študýroval... (pardon v Olomouci) ani jednu Pannu nemiloval... (to nevím, jestli je pravda)..." a tak se snažím s pomocí Boží alespoň něco dělat dál na cestě do nebe.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio